Výprask na Velikonoce: Původ a tradice v Česku i jiných zemích Evropy

Co znamená velikonoční výprask?

Kde se tu vzal a proč se praktikuje? 

Pojďte zjistit, jak by měl vypadat a také, co je zvykem v jiných evropských zemích.

Původ velikonočního výprasku

Kde vlastně sahá tradice velikonočního výprasku? V dějinách byl spojen se samotným obléváním děvčat, které se spojovalo s pohanským požehnáním. Tato tzv. oblévačka byla propojena se šleháním, šmerkustem.

Jak dobře víme, tradičním nástrojem ke šlehání je pomlázka zvaná také jako karabáč, mrskačka, tatar, hodovačka. Ta je obvykle pletená z ohebných vrbových proutků. 

Pomlázkou je také nazýván velikonoční výprask nebo oblévačka. Zjednodušeně tím je míněno koledování na Velikonoční pondělí. 

Náš tip: Podívejte se, jak si uplést svou vlastní velikonoční pomlázku.

Velikonoční výprask a koledování 

Velikonoční výprask je tedy součástí velikonočního koledování, jehož původ spadá do přelomu 14. a 15, století. Původním významem koledování je obřadní pochůzka, která je provázena zpěvem písní, koled.

Chlapci tedy koledují, šlehají děvčata, oblévají je a jako výslužku dostanou malovaná nebo zdobená vejce. 

Kromě koled se také říkají různá přání a jako náhrada oblévání je atraktivnější metodou polévání voňavkou či kolínskou nebo také házení děvčat do vany naplněné vodou.

Náš tip: Znáte nějakou známou velikonoční koledu? Pokud ne, podívejte se na koledy pro malé i velké.

K čemu vlastně velikonoční šlehačka slouží?

Významem šlehání děvčat je víra v to, že jim to dá zdraví, píli a veselí po celý rok. Vdané ženy dostávaly výprask, aby jim byl vyhnán zlý jazyk.

Výprask původně nedostávala pouze děvčata a ženy, ale také krávy, ovocné stromy a služebnictvo. Krávy proto, aby se otelily, stromy aby se urodily a služebnictvo aby nebylo líné.

Tradičně chlapcům za vyšlehání dávala děvčata stuhu na pomlázku. Podle barvy pak mohli poznat, jaké city k nim dívka chová. Rudá představovala náklonnost a lásku, žlutá odmítnutí, modrá naději a zelená dávala najevo sympatie.

Výprask na Velikonoce v jiných zemích Evropy

Samotný výprask na velikonoční pondělí je výsadou českých, slovenských a polských dívek a žen. U polských sousedů je známé pondělní stříkání vody za pomocí plastových stříkaček. Voda je někdy míchána s voňavkou.

V Německu a v Rakousku už pomlázku jako takovou neznají. Děti sice dostávají vajíčka, ale hledají je v trávě. S tím se také traduje, že velikonoční vajíčka nosí zajíček.

Podobně je tomu i ve Velké Británii, kde se odehrává hon na vajíčka. Velikonoční čokoládová vajíčka se rozmístí na různá místa a děti je následně hledají. Ve Švýcarsku se o Velikonoční neděli schovají malovaná i čokoládová vajíčka, zajíčci a drobné hračky. Děti je pak s košíčky v ruce mají za úkol najít. 

V Maďarsku se ženy a dívky na Velikonoce polévají. Má jim to zajistit zdraví a plodnost. 

Některé části Francie jsou proslulé příběhem o odletu zvonů do Říma. Cílem je pak jejich požehnání. Od čtvrtka do soboty se tedy na zvony nezvoní. Na Boží hod se pak na zahradách objevují zajíčci, vajíčka, kuřátka z čokolády, které údajně padají ze zvonů, když se vrací zpátky. V jiných částech však převažuje tradice se zajíčkem, který dětem nechává sladké dobroty, což platí i v Belgii. 

Na jihu, ve Španělsku, Řecku a Portugalsku jsou Velikonoce spíše křesťanského rázu. Ve Skandinávii pak věří v legendu probouzení čarodějnic a trollů. Proto se děti v tento den za čarodějnice převlékají a chodí koledovat jako o Halloweenu. Dostávají čokoládová vajíčka a další výslužky. 

A který zvyk se líbí nejvíce vám? Jste pro velikonoční výprask či proti němu?

Jako ženy bychom si neměly stěžovat. Má nám to zajistit to nejlepší. 

Muži si zase po vydatném koledování odnesou nejen krásně zdobená velikonoční vajíčka. Někteří končí s kocovinou, protože dostávají výslužku s alkoholem. 

A jak slavíte Velikonoční pondělí vy? Jak probíhá velikonoční výprask u vás doma?