Znáte hlavní symboly Velikonoc? Nejen vajíčka a beránek, ale také kočičky či oheň

Velikonoční svátky jsou spojeny s mnoha tradicemi, zvyky a symboly.

Proč jsou na Velikonoce vajíčka?

Co symbolizuje velikonoční beránek?

Jaký význam v sobě ukrývají typické pochoutky, jako je mazanec nebo jidáše?

Pojďme společně objevit kouzlo velikonočních symbolů.

Velikonoční tradice jsou známé již po staletí. Ačkoli pro křesťany jsou velikonoční svátky oslavou Ježíšova zmrtvýchvstání, mnoho velikonočních tradic a symbolů v Bibli nenajdeme, neboť vycházejí z pohanských dob. Existují symboly a tradice, které najdeme v mnoha zemích, ale i takové, které jsou spojeny pouze s jednou či několika málo zeměmi, například naše pletení pomlázky.

Velikonoční vajíčka

Tento velikonoční symbol je jedním z těch, které souvisejí s pohanskými tradicemi. Vejce, starobylý symbol plodnosti a nového života, bylo spojováno s pohanskými slavnostmi oslavujícími jaro. Z křesťanského hlediska velikonoční vajíčka představují Ježíšovo zmrtvýchvstání. Představují jakýsi zamčený hrob, který v sobě ale ukrývá život.

Zdobení vajec na Velikonoce je tradice, která podle některých zdrojů sahá přinejmenším do 13. století. Jedním z vysvětlení tohoto zvyku je, že vejce byla dříve v postním období zakázaným jídlem, a tak je lidé malovali a zdobili na znamení konce období pokání a půstu. O Velikonocích je pak na oslavu jedli.

Po staletí se malovala celá vejce, teprve ve 20. letech 20. staletí se začala zdobit i vejce vyfouknutá, která se používají jako velikonoční dekorace. Malované vajíčko, ať již uvaření nebo vyfouknuté, se označuje jako kraslice.

Velikonoční pomlázka

Hned po vajíčkách je typickým českým symbolem Velikonoc pomlázka nebo jinými slovy též hodovačka či mrskačka. Kdy děvčata darují chlapcům barevná vajíčka nebo pentličky jako odměnu za vyšlehání pomlázkou. Tento zvyk rovněž souvisí s pohanskými tradicemi, kdy šlehání dívek mělo zaručit krásu, zdraví, mládí a plodnost. Mimochodem samotné slovo pomlázka je odvozeno od slovesa pomladit neboli učinit mladým.

Pomlázka, kterou se dívky a ženy šlehají, by měla být upletena z vrbových proutků, které jsou ohebné a svěží, tyto vlastnosti pak „předají“ i tomu, kdo bude pomlázkou vyšlehán. Přičemž v minulosti se pomlázkou nešlehaly jen ženy, ale také hospodářská zvířata. V některých oblastech je velikonoční koledování spojeno ještě s dalšími zvyky, jako je polévání studenou vodou, nebo dokonce hození do potoka.

Velikonoční zajíček

Odkud se vzal velikonoční zajíček? V bibli zajíček představuje symbol pokory a chudoby. Proč ale zajíček v mnoha evropských zemích o velikonoční neděli přináší hodným dětem vajíčka? Přesný původ není zcela jasný, ale zajíci jsou též starobylým symbolem plodnosti a nového života. 

Z historických pramenů vyplývá, že v Německu již na začátku 18. století existovala tradice „Osterhase“, během které děti stavěly pro zajíce hnízda, do kterých on „snášel“ barevná vajíčka. Později se zvyk rozšířil po celých Spojených státech, kde barevná vajíčka nahradila ta čokoládová, a hnízda nahradily košíčky.

Další západní tradice spojená s tímto stvořením je honění velikonočního zajíce neboli hledání vajíček schovaných v trávě na zahradě či dalších místech. Hledání velikonočních vajíček není jediná hra, která s vejci souvisí? Co je závod velikonočních vajec a kde se koná ten nejslavnější?

Velikonoční beránek

Dalším velikonočním symbolem, který sahá až do předkřesťanských dob, je velikonoční beránek. Kořeny pravděpodobně souvisejí s důležitostí ovcí a pastýřů ve starověkých civilizacích, například v hebrejském náboženství je Bůh připodobňován k pastýři a věřící k ovečkám, členům Božího stáda.

Beránek je také známou obětí, která se zabíjí na oslavu svátku Pesach spojeného s vyvedením izraelitů z egyptského otroctví. V křesťanském náboženství se beránkem Božím stal Ježíš Kristus, který se obětoval pro spásu světa a lidstva. Zároveň je beránek symbolem nevinnosti, čistoty a poslušnosti.

Pečení velikonočního beránka je známé již od středověku. Před Velikonočním pondělím se vzhledem k půstu jedli beránci pečení z těsta, po skončení půstu i v podobě jehněčího masa.

Velikonoční kuřátko

Kromě zajíčka či beránka je dalším zvířátkem, které máme spojené se svátky jara, kuřátko. Velikonoční symbol v podobě kuřátka se často vykládá jako nový život a souvisí s vajíčky, která v sobě kuřátka ukrývají. Zároveň kuřátka, podobně jako beránci a zajíčci, představují mláďátka, která se na jaře rodí neboli opět nový život. 

Velikonoční mazanec

Svůj symbolický význam má i řada pochutin, bez kterých si velikonoční svátky nedokážeme představit. Velikonoční mazanec nebo též velikonoční bochánek by se podle tradice měl správně péct na Bílou sobotu a před rozkrojením na velikonoční neděli by se měl odnést do kostela na svaté pomazání, odtud též název mazanec.

Mazanec ale nesouvisí jen s křesťanstvím, jak jsme již uvedli výše, například křížek, který se do něj před vložením do trouby, dělá, odkazuje na ukřižování Ježíše Krista, ale též s oslavou příchodu jara. Kulatý tvar připomíná slunce, kterého je po dlouhé zimě den ode dne více.

Jidáše

Další sladkou pochoutkou, která je velikonočním symbolem, jsou jidáše. Jméno apoštola, který zradil Ježíše Krista, známe všichni, jak to ale souvisí s tímto sladkým pečivem? I když se dnes jidáše pečou v mnoha rozmanitých tvarech, tradičně jejich tvar připomínal svinutý provaz, na kterém se Jidáš oběsil poté, co zapříčinil Ježíšovo zatčení. Mimochodem jidáše by se měly péct již na Zelený čtvrtek, který je dnem odpuštění.

Kočičky

Stejně jako si před Vánocemi dáváme do vázy větvičky barborek, před Velikonocemi jsou to větvičky kočiček. Ty mají odkazovat na palmové ratolesti, kterými byl Ježíš Kristus vítán při svém příchodu do Jeruzaléma. Kočičky bývaly tradičně svěceny o Květnou neděli a následující rok páleny na Popeleční středu.

Velikonoční kříž a oheň

Jedním z velikonočních symbolů je i kříž. Ten samozřejmě souvisí s ukřižováním Ježíše Krista, ke kterému došlo na Velký pátek. Velikonoční kříž, neboli ten, na kterém byl Ježíš ukřižován, má podobu tak zvaného latinského kříže s delší spodní částí. Na velikonočním mazanci nebo na božích milostech by podle tradice měl být rovněž vždy naříznut kříž.

Další symbol Velikonoc, který je spojen jak s Ježíšovým zmrtvýchvstáním, tak s pohanskými oslavami přicházejícího jara, je oheň. Světlo ohně je pokládáno za symbol vítězství Ježíše nad smrtí, případně vítězství jara nad zimou. Oheň se zapaluje a světí na Bílou sobotu a následně se jím zapalují velikonoční svíce.

Řehtačka

V minulosti byly Velikonoce spojeny i s tradicí „řehtání“. Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty chodili chlapci při klekání po vesnici s řehtačkami. Zvuk řehtaček mel symbolizovat zvuk zvonů, které v tyto dny nezvonily, protože „odlétly do Říma“.