Vše o půstu na Velikonoce: Kdy začíná? Jak dlouho trvá?

Velikonoce jsou považovány za největší křesťanský svátek.

O jeho hlubší prožití se stará takzvaná přípravná doba neboli doba postní.

Přípravné období začíná Popeleční středou a končí Zeleným čtvrtkem.

Postní doba trvá čtyřicet dnů, během nichž se drží velikonoční půst.

Co jíst o velikonočním půstu?

Jak je to s půstem na Velikonoce

V době postní se nekonzumuje maso, kromě neděle. Sice se najdou hluboce věřící, kteří dodržují čtyřicetidenní velikonoční půst, nicméně v současné době je přísný půst především na Popeleční středu a Velký pátek.

Kdy začíná velikonoční půst? Ve středu 26. února 2020.

Kdy končí velikonoční půst? Ve čtvrtek 9. dubna 2020.

Chcete dodržet celý čtyřicetidenní velikonoční půst? Jídelníček by tedy neměl obsahovat maso, zato byste do něj měli zařadit obiloviny, luštěniny, pučálka, domácí celozrnné pečiva, vařenou zeleninu, zelí a čerstvé bylinky. Ideální je z jídelníčku vyřadit i sladkosti, vejce, ryby a mléčné produkty.  

Jakmile nastane konec velikonočního půstu, zařazujte potraviny postupně, aby to nebyl pro váš trávicí trakt velký šok.

Jestliže plánujete dodržet půst na Popeleční středu a Velký pátek, tak v tyto dny si dejte jen jedno velké jídlo bez masa. Hlavně dodržujte pitný režim. 

Sváteční týden

V posledním týdnu před Velikonoci býval každý den spojován s určitými zvyky. Jaké tedy bývají o velikonočním týdnu tradice? Víte, co byste měli jíst na Modré pondělí či Škaredou středu?

Modré pondělí

V tento den je velice důležité dodržovat pitný režim a dostat do těla hodně vody. Právě na Modré pondělí se konal velký úklid, k hlavním dveřím domů si lidé nosili vědra s vodou, takže se tento den spojuje právě s pitným režimem.

Šedivé úterý

Velikonoční zvyky a tradice se dodržují i na Šedivé úterý. Proč šedivé? Barva je odvozena od všudypřítomného prachu, neboť hospodyňky začaly s úklidem. V tento den se servírovaly kroupy a šoulet. Recept na šoulet je následující. Podívejte se, jaké tradice se dodržují na šedivé úterý.

Ingredience

• 250 g hrachu (fazolí či jiných luštěnin)
• 5 lžic rostlinného oleje
• 2 větší cibule
• 200 g krup
• 3 stroužky česneku
• špetka soli a pepře
• bylinky na dochucení

Postup

1. Hrách nechejte celé dopoledne namočený ve studené vodě, a potom ho v této vodě dejte vařit, dokud nebude měkký.
2. Během toho si uvařte v osolené vodě kroupy.
3. Hrách i kroupy sceďte a nechejte okapat.
4. Cibuli nakrájejte nadrobno, česnek prolisujte.
5. V pánvi si rozpalte olej, přidejte cibuli a osmahněte ji dozlatova.
6. Smíchejte hrách s kroupami, přidejte do směsi česnek, sůl, pepř a další koření podle chuti.
7. Poté dejte do směsi ještě osmaženou cibulku.
8. Předehřejte si troubu na 190 °C.
9. Připravte si menší pekáč, vymažte ho tukem, a potom do něj dejte celou směs na šoulet.

Škaredá středa

V tento den se v křesťanství připomíná, jak Jidáš zradil Ježíše kvůli 30 stříbrným. Vždy se na Škaredou středu vymetaly komíny, a proto ten přívlastek (více informací najdete v tomto článku). Jakmile byla kamna vyčištěná, lidé si na nich pekli jidášky. Upečte si velikonoční jidášky i vy podle následujícího receptu:

Ingredience

• 200 ml plnotučného mléka
• 110 g cukru moučka
• 1 kostka droždí
• 2 lžíce hrubé mouky
• 110 g másla
• 4 žloutky
• 1 celé vejce
• 330 g hladké mouky
• 1 sáček vanilkového cukru
• trocha citronové kúry
• špetka soli

Postup

1. Zadělejte kvásek. Smíchejte vlažné mléko, lžičku cukru, kostku droždí a hrubou mouku.
2. Jakmile kvásek vzejde, utřete máslo se zbývajícím cukrem a žloutky. V okamžiku, kdy je z másla pěna, přidejte do něj kvásek, hladkou mouku, vanilkový cukr, sůl a citronovou kúru.
3. Udělejte hladké těsto, ale pozor, nemělo by se lepit.
4. Těsto nechejte zhruba půl hodiny v teple kynout, potom ho promíchejte a dejte ještě další půl hodinu kynout.
5. Poté si z těsta připravte 25 tenkých pramenů, které můžete různě stáčet.
6. Plech si vyložte pečicím papírem, ukládejte na něj jidášky a nechejte je před pečením ještě čtvrt hodiny kynout.
7. Během toho si rozehřejte troubu na 180 °C. Předtím, než vložíte plech do trouby, potřete jidášky rozšlehaným vejcem.
8. Pečte je zhruba 20 minut. 

Zelený čtvrtek

Jídelníček by mělo tvořit zelené jídlo. Nejčastěji se v tento den vaří špenát, jenž je plný vitamínů, draslíku, železa a vápníku.

Velikonoční zvyky jsou na Zelený čtvrtek následující:

• Měli byste si dát před východem slunce pečivo namazané medem, budete chráněni před uštknutím hadů a žihadly vos.
• V Orlických horách bylo zvykem házet do studny chleba s medem, protože lidé věřili, že pak v ní vydrží voda celý rok.
• V biskupských chrámech se konají ranní mše, při nichž se světí svaté oleje.
• Zvony naposledy zazvoní po večerní mši, a potom odlétají do Říma, a to až do Bílé soboty. Během následujících dnů jsou zvony nahrazeny řehtačkami a klapačkami.
• A další informace si přečtete v tomto rozsáhlejším článku o Zeleném čtvrtku.

Velký pátek

V tento den si v křesťanství připomínají utrpení a smrt Ježíše Krista, přičemž se jedná o nejpřísnější den půstu. Jak dlouho trvá velikonoční půst na Velký pátek? V podstatě celý den, ovšem máte povoleno jedno bezmasé jídlo. Další zajímavosti o Velkém pátku a jeho historii jsme se rozepsali v jiném článku.

Velikonoční zvyky na Velký pátek jsou následující:

• Vstaňte před východem slunce a jděte se umýt do potoka. Chráníte se tak před nemocemi.
• Nic si v tento den nepůjčujte, neboť půjčená věc by vás mohla očarovat. V dobách minulých se hodně věřilo na čarodějnice a uhranutí.
• Nepracujte na poli či zahradě, nemělo by se hýbat se zemí.
• Neperte prádlo, protože namísto do vody byste ho namáčeli do Kristovy krve.
• Chodí se dům od domu se zvukem řehtaček a říkaček a oznamuje se poledne a ranní i večerní klekání. Tato velikonoční tradice na Velký pátek se v některých menších obcích a na vesnicích dodržuje dodnes. 

Bílá sobota

V sobotu je vyhlášen den smutku. V kuchyních se pečou mazance a beránky. Recepty na beránky a mazance máme už v jiných článcích na našich stránkách. Upečte si tedy beránka podle některého z těchto návodů. A nezapomeňte ani na výtečné mazance.  

Boží hod velikonoční

V neděli na Boží hod velikonoční se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V tento den se chodí do kostela na svatou mši.

Jaké má velikonoční neděle zvyky?  

• Posvěcují se velikonoční pokrmy, tedy beránek, mazanec, vejce, chleba i víno.
• Návštěvu pohostěte kouskem posvěceného jídla. 

Velikonoční pondělí

Pondělí velikonoční je spjato s mnoha lidovými tradicemi a zvyky. Snad nejznámější je velikonoční tradice v podobě pomlázky. Chlapci si chodí k děvčatům koledovat namalovaná vejce. S tím je pak spojena i skutečnost, že od pondělí začíná týden vaječných pochoutek. Chcete se dozvědět, jaké jsou tradice na velikonoční pondělí napříč celou republikou? Neváhejte a čtěte tento článek.