Jak slaví Velikonoce v Rusku? Tradice, zvyky a kompletní info na jednom místě

U nás Západě jsou Vánoce obecně považovány za nejdůležitější křesťanský svátek. 

V Rusku jsou tyto svátky časem, kdy se velikonoční mše účastní věřící i ateisté, mladí i staří, obyvatelé měst i venkované.

Velikonoce v Rusku jsou však mnohem víc než jen oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. 

Je to dlouhá a silná tradice a my vám o ní přinášíme veškeré informace a zajímavosti.

Velikonoce jsou známé jako Paskha

Velikonoce v Rusku se nazývají Paskha (Пасха). Název pravděpodobně pochází z židovského svátku Pesach, který byl zasvěcen propuštěním Židů z egyptského otroctví. Jiná teorie původu říká, že pochází z řeckého výrazu „trpím“. V souladu s křesťanskou tradicí toto slovo znamená přechod s Kristem ze smrti do věčnosti a ze země do nebe. (theculturetrip.com)

Velikonoce jako posuvný svátek

Ruské Velikonoce se rok od roku posouvají, protože připadají na první neděli po prvním církevním úplňku. Paška se obvykle slaví později než katolické Velikonoce, protože ruská pravoslavná církev se řídí starým juliánským kalendářem, na rozdíl od římskokatolických a protestantských církví, které od 16. století používají gregoriánský kalendář. (theculturetrip.com)

Půst před Velikonocemi

Paške předchází 40 dní Velkého půstu, nejdůležitější události v pravoslavném církevním roce. Ti, kteří tento půst dodržují, by neměli jíst maso, mléčné výrobky a v některých dnech dokonce ani rostlinné oleje. Poslední pátek před Velikonocemi (Velký pátek) by se až do večera nemělo konzumovat žádné jídlo ani pití.

Velké přípravy na velikonoční svátky

Rusové mají vyřídit všechny své předvelikonoční povinnosti poslední týden před svátkem, známým také jako Svatý týden. Domy by měly být důkladně vyčištěny před „Čistým čtvrtkem“, kdy Rusové barví a zdobí vajíčka. V sobotu všichni vaří tradiční velikonoční jídlo a kdo se postí, nesmí ho při vaření ochutnat. Běžné je také požehnání jídla v kostele během noční bohoslužby. (Wikipedia.org)

Noční bohoslužba

V Rusku začíná velikonoční bohoslužba v sobotu večer a trvá až do svítání. Obvykle se jedná o působivý obřad se světly svíček a liturgickými zpěvy, kterého se účastní i ti, kteří na mši často nechodí. O půlnoci se rozezní zvony, aby se ohlašovalo Kristovo vzkříšení. Kněz říká: „Kristus vstal z mrtvých!“ a farníci mají odpovědět: „On je skutečně vzkříšen!“. (Wikipedia.org)

Vajíčka jako nejdůležitější symbol

Velikonoční vajíčka jsou bezpochyby nejdůležitější součástí svátků. Vejce uvařená natvrdo se tradičně barví na červeno pomocí slupek z cibule a symbolizují vzkříšení a nový život. Výměna vajíček je jedním z nejoblíbenějších velikonočních zvyků. Další méně obvyklou praxí je uchovávat vajíčka až do následujících Velikonoc, což údajně pomáhá chránit dům před povodněmi, požáry a jinými přírodními katastrofami.

V Rusku se věří, že velikonoční vajíčka mají magickou moc, chrání úrodu před poškozením počasím, udržují dobytek zdravý a odhánějí zlé duchy. Velikonoční vajíčko ukryté v základech domu přinese majitelům štěstí a prosperitu. Dokonce se říká, že můžete vypadat mladší tím, že si překoulíte velikonoční vajíčko přes obličej.

Lidé později začali vyrábět a malovat i dřevěná vajíčka. Porcelánová, zlatá, stříbrná a drahokamová vejce jsou velmi vzácná. K těm nejvybranějším dnes patří Imperial Easter Eggs, které navrhl světoznámý klenotník Peter Carl Fabergé pro ruskou královskou rodinu. (theculturetrip.com)

Tradiční pokrmy o Velikonocích v Rusku

O velikonočním ránu si většina rodin v Rusku, bez ohledu na to, zda jsou věřící, pravděpodobně pochutná na tradiční snídani s vejci, kulich (кулич) – speciálním druhem kvasnicového chleba a paškou – dortem ve tvaru pyramidy vyrobeným z tvarohu a rozinek. I když obchody s potravinami nabízejí hotové kulichi a paškhas, mnoho lidí si je raději připravuje podle rodinných receptů, které se dědí z generace na generaci.

Velikonoce tedy začínají dlouhou rodinnou snídaní. Stůl zdobí čerstvé květiny, větvičky kočičky a samozřejmě malovaná vajíčka. Kromě velikonočního chleba a paškhy, které se jedí pouze o Velikonocích, je na stole spousta dalších jídel, jako jsou klobásy, slanina, sýr, mléko atd. – vše, co bylo během čtyřicetidenního půstu zakázáno. Hostina však začíná obyčejným kouskem aromatického velikonočního chleba. (visitrussia.org)

Zvláštní pozdravy o svátcích

Rusové zřídka zůstávají o Velikonocích doma, protože je tento svátek především o rodinných setkáních a slavnostních večeřích. Takže během dne si lidé vyměňují velikonoční vajíčka, líbají se třikrát na tvář, a jeden druhému často říká „Kristus vstal!“ a druhý odpoví „Opravdu vstal z mrtvých!“. (visitrussia.org)

Hry s velikonočními vajíčky

Ruské velikonoční oslavy zahrnují různé hry, které nepřekvapivě zahrnují použití velikonočních vajec. Nejoblíbenější je válení vajíček po podlaze nebo ze svahu. Vyhrává to vejce, které se dostane do cíle bez rozbití. Lidé se také snaží navzájem rozbít vejce a vyhrává ten, jehož vejce praskne jako poslední. Farmáři věří, že válcování vajec udržuje půdu úrodnou. (theculturetrip.com)

Velikonoce trvají 40 dní

První týden po Velikonocích je považován za svatý, během tohoto období se bohoslužby konají s jejich svatými otevřenými dveřmi – což symbolizuje Krista otevírajícího nebeské království všem lidem. Ve skutečnosti je 40-ti denní lhůta od Velikonoc do Nanebevstoupení Páně označována jako velikonoční (пасчал). (visitrussia.org)

Další zajímavosti

• V předvečer Velikonoční neděle se lidé oblékají do svých nejlepších šatů a scházejí se v temných kostelích, které symbolizují ponurý svět bez světla víry. V minulosti se věřilo, že satanští tvorové se v noci před Velikonocemi obrátí ke zlým. Lidé nechodili ven po západu slunce, protože se báli, že každá kočka může být čarodějnice a každý pes čert. Kostel byl však bezpečným úkrytem.
• O půlnoci zvonění kostelních zvonů oznamuje vzkříšení Ježíše Krista. U oltáře se objevují kněží, v ruce krucifix a svíčky. Se slavnostním zpěvem procházejí kolem kostela. Všichni zapalují svíčky a jdou za průvodem. Ortodoxní liturgický zpěv vytváří velmi zvláštní atmosféru. Mše pokračuje až do svítání, kdy začnou zvonit kostelní zvony, zpěv zesílí a nakonec kněží všem řeknou, aby si navzájem odpustili, a své odpuštění zpečetili objetím a polibkem.
• Sdílení jídla o Velikonocích má v Rusku dlouhou tradici. Po snídani lidé navštěvují přátele a sousedy, vyměňují si vajíčka a velikonoční pečivo. Běžnou praxí je také navštěvovat hřbitovy a přinášet na hroby vajíčka, chléb a pivo, aby si zesnulí blízcí také užili hostinu.
• Dříve směli zvonit na kostelní zvony pouze muži. Všude bylo slyšet zvonění a navozovalo radostnou atmosféru. Muži hráli na harmoniku a sledovali, jak se dívky baví na houpačkách. Hodně se flirtovalo. (visitrussia.org)