Na ukrajinské Velikonoce si připravte místo pomlázky vodu na polévání. Dostanete za to vajíčko.

Velikonoce na Ukrajině patří mezi svátky plné bohoslužeb a rodinných oslav.

Chtěli byste si tu vykoledovat vajíčko?

S klasickou pomlázkou toho tady moc nepořídíte.

Velký den na Ukrajině

“Velkyden” znamená v překladu “velký den”, což je název pro Velikonoce na Ukrajině. Velikonoce patří k významným svátkům podobně jako Vánoce. Největší význam mají hlavně pro věřící, kteří tou dobou tráví hodně času na mších v kostele.

Zatímco pravoslavné Velikonoce probíhají na Ukrajině v duchu připomínání si ukřižování a z mrtvých vstání Ježíše Krista, stále mezi lidmi přetrvává mnoho předkřesťanských pohanských tradic. Zahrnují vzpomínku na zesnulé, ´vítání jara i přání hojnosti a bohaté úrody.

Rodiny tráví Velikonoce spolu, jsou to dny plné radosti a hraní s dětmi. Také je zvykem dávat si drobné dárky a květiny jako symbol lásky.

Jak je to na Ukrajině s velikonočními vajíčky?

Na Ukrajině mají dva druhy barevných vajíček. Prvním druhem malovaných vajíček jsou Pysanky. Jde o složitě zdobená a vzorovaná vajíčka. Lidé je dávají jako dar přátelům a svým blízkým jako symbol života, a snaží se je nazdobit tak, aby se co nejvíce trefili do vkusu obdarovaného. 

Druhý typ vajíček je o mnoho jednodušší. Krashanky, jak se jim říká, jsou jednobarevná vejce uvařená natvrdo. (Narozdíl od Pysanek, ty jsou prázdné.) Nejčastěji se Krashanky barví na červeno, což symbolizuje Kristovu krev. V současnosti se ale používají i další barvy. 

S Krashankami se pořádají také různé hry. Například dětská hra chockamia se hraje tak, že děti o sebe ťukají vzájemně vejci, dokud jedno nepraskne. Vítězí ten, jehož vejce je vcelku a má nárok na rozbité vejce. Starší děti si ve frontě vejce dokonce hází. Opět je vítězem ten, jehož vejce zůstalo nerozbité.

Poznejte ukrajinské velikonoční tradice a zvyky

Květná neděle ve znamení vrbového proutí

Na Ukrajině se místo Květné neděle slaví Vrbová neděle. Po bohoslužbách se lidé jemně poťukávali požehnanými větvemi vrby. Jednak si tím připomínali Kristův příchod do Jeruzaléma, jednak si tím přáli zdraví, štěstí a bohatství. Často se jemné ťukání větvemi doprovázelo větou: “Buď velký jako vrba, zdravý jako voda a bohatý jako země”. Toto přání se od sebe obsahově liší region od regionu, v konečném významu jde ale stále o jedno a totéž.

Vrbové proutí si pak lidé vzali domů. Často ho otec nebo nejstarší syn zkusil zasadit. Věřilo se, že když zakoření, přijde do rodiny štěstí. V některých rodinách se požehnané větvičky vystavily ke svatým obrázkům v domě, kde si je lidé každý rok vyměňovali za nové. Staré pečlivě spálili. 

Zelený čtvrtek – konec práce

Na Ukrajině se drží Čistý čtvrtek. Je to den, kdy je poslední šance uklidit a uvařit a napéct jídlo. Od tohoto dne se pak už nesmí pracovat.

Velký pátek

V tento den se o Velikonocích na Ukrajině dodržuje přísný půst. Připomíná se den, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován. Nesmí se jíst maso, mléčné výrobky a nesmí se pracovat. Dokonce i běžný hovor mezi lidmi probíhá v tichosti. Lidé se věnují hlavně bohoslužbám, při nichž se drží zvyk, při němž věřící uctívají posvátné plátno. Jedná se vlastně o symbol plátna, ve kterém byl Ježíš pohřben.

Bílá sobota – příprava jídla

Na Bílou sobotu (méně často v neděli ráno) si připravují lidé jídlo do košíků na bohatou snídani, kterou konzumují na velikonoční ráno. Tento koš se připravuje většinou s předstihem, aby ho stihl farář v kostele požehnat. O tom, co do tohoto koše patří, se dozvíte za chvilku.

Velikonoční neděle na Ukrajině

S východem slunce přicházejí věřící na bohoslužbu do kostela, která obnáší procesí a dramatický vstup do kostela za zpěvu velikonoční písně Kristus vstal z mrtvých. Po bohoslužbě se koná bohatá snídaně, nebo rovnou hostina z jídla, které bylo požehnáno ve velikonočním košíku. Oslavuje se konec půstu.

Mokré pondělí

Na Velikonoční pondělí po sobě lidé cákají vodu. Ta představuje očistu od hříchů. Dříve se na vesnicích držel zvyk, kdy byly postříkávány vodou mladé ženy, aby se očistily a připravily na budoucí manželství. Na oplátku za to ženy dávají mužům červená vajíčka. Není divu, že se některé ženy na Velikonoční pondělí radši schovaly doma. Dnes už je polévání vzájemné.

Dostáváme se k obsahu velikonočního košíku. Tradičním velikonočním jídlem na Ukrajině je bohatá snídaně z vajec natvrdo, různých druhů masa včetně šunky, másla, křenu, soli a sýra. Nesmí chybět ani tradiční paska, což je tradiční zdobený chléb.

(O něm se ještě dočtete dále.) Všechny tyto potraviny mají symbolický charakter. Vejce jsou symbolem nového života a vzkříšení Krista, křen značí umučení Ježíše Krista, zatímco slanina milosrdenství a sýr umírněnost.

Sůl připomíná povinnost křesťanů vůči druhým lidem, šunka značí radost a hojnost charakteristickou pro Velikonoce. Máslo symbolizuje Kristovu dobrotu.

Co se jí na Ukrajině o Velikonocích

Paska

Paska je velikonoční chléb z nadýchaného sladkého těsta. Jeho složité zdobení zabere poměrně hodně času. Dokonce existuje tradice, kterou je nutno dodržovat při samotném pečení. A jaká je to tradice? Těsto nesmí nikdo rušit! Kolem trouby musí být ticho, dokonce nesmí přijít nikdo ani během pečení do místnosti. Ve velikonočním košíku symbolizuje samotného Krista, chléb života.

Další zajímavosti o Velikonocích na Ukrajině

Pěkně velikonočně pozdravte

Na Ukrajině udržují pro nás netradiční zvyk velikonočního pozdravu. Místo běžného pozdravu se od půlnoční nedělní mše po celé zemi lidé zdraví pozdravem: Христос воскрес! (Khrystos voskres!) – Kristus vstal!

Odpověď zní: Воістину воскрес! (Voyistynu voskres) – Opravdu vstal!

Existují i další velikonoční pozdravy, které používají méně věřící lidé, nebo se dají používat dříve než od nedělní půlnoci. Patří mezi ně také nám dobře známé Veselé Velikonoce! – Щасливого Великодня (Shchaslyvoho Velykodnya)