Švýcarsko je domovem mnoha tradic souvisejících s velikonočními svátky.
Co vše se na Velikonoce vyrábí ze slavné švýcarské čokolády?
Jak se hraje Zwanzgerle?
Kdo nosí dětem sladkosti?
Jak chutná osterfladen?
Vše o tom, jak se slaví Velikonoce ve Švýcarsku, vám prozradíme v našem článku.
Historie Velikonoc ve Švýcarsku
Velikonoce ve Švýcarsku jsou v mnohém podobné velikonočním svátkům v Německu a Rakousku. Jedna historická tradice se ale podobá spíše tradicím španělským. Jde o zvláštní nástroj, kterému se říká chlefele a který v mnohém připomíná španělské kastaněty.
Zjednodušeně řečeno jde o dvě malá dřevěná prkénka, na jedné straně vyříznutá tak, aby se dala zavěsit na obě strany prostředníčku. Když se s nimi třese, vydávají rytmický zvuk, který lze slyšet od Popeleční středy do Velkého pátku.
Druhé možné vysvětlení původu tohoto nástroje spadá do středověku, kdy se jím museli „ohlašovat“ malomocní lidé.
Objevte podobné tipy
Švýcarské velikonoční tradice, zvyky a symboly
Velikonoce ve Švýcarsku jsou obecně příležitostí k oslavě jara a strávení příjemných chvil s rodinou a přáteli. Nejběžnější švýcarskou tradicí je, že velikonoční vajíčka přináší kukačka. V každé části země jsou tak nezbytné tři zásadní velikonoční dekorace – vajíčka, kukačka a košíky. Švýcarsko je však mimořádně zajímavé tím, že každý kanton má též alespoň jednu specifickou tradici.
Velikonoční vajíčka
Zdobení vajíček je jednou z nejběžnějších švýcarských velikonočních tradic. Tradiční způsob spočíval v používání cibulových slupek k barvení vajec a obtiskování rozmanitých květů a listů, které vytvářejí vzory, jež měly představovat příchod jara.
Hry s velikonočními vajíčky
S barevnými vajíčky uvařenými natvrdo se ve Švýcarsku rovněž hrají různé velikonoční hry. Nejznámější je Eiertütschen, jejímž cílem je rozbít vajíčko druhé osoby tím, že ho rozbijete svým vajíčkem, aniž byste to své poškodili. Tuto aktivitu lze provádět doma s ostatními členy rodiny. Ve větších městech, například v hlavním městě Švýcarska Bernu, pořádají na velikonoční neděli velkou soutěž v rozbíjení vajec.
Další hra se nazývá Zwanzgerle. Na Velikonoční pondělí děti se svými ozdobenými velikonočními vajíčky vyzvou dospělé, aby rozbili jejich velikonoční vajíčko tím, že do něj hodí padesáticentovou minci. Pokud mince vejce rozbije a uvízne na něm, získá vejce dospělý, ale pokud se mu to nepodaří, nárokuje si padesáticentovou minci dítě.
Hledání velikonočních vajíček
Další známou tradicí, která Velikonoce ve Švýcarsku charakterizuje, je hon na velikonoční vajíčka. Tato tradice zahrnuje rodiče, kteří na velikonoční neděli ráno schovávají po celém domě a zahradě různé druhy sladkostí, především čokoládová vajíčka a zajíčky, aby až se děti probudí, bylo vše připraveno na „lovení“ velikonočních dobrot.
Vajíčka a další sladkosti děti sbírají do košíčků. Mimochodem švýcarské děti věří, že vajíčka jim poschovávala velikonoční kukačka, nikoli zajíček.
Velikonoční soutěže
O Velikonoční pondělí se na jezeře Greifensee nedaleko Curychu koná speciální velikonoční akce. Zatímco návštěvníci si užívají rozmanité pokrmy, které zde mohou ochutnat, skupina odvážlivců se ponoří do vody a plave v chladné alpské vodě k plošině. Zde musí získat své velikonoční vajíčko a doplavat s ním zpátky na břeh.
Velikonoční vázy
Stejně jako my dáváme často na Velikonoce do vázy kočičky či větvičky břízy a zlatého deště, činí tak i ve Švýcarsku. Rozdíl spočívá v tom, že Švýcaři následně větvičky ve váze zdobí, obvykle velikonočními vajíčky. Tato tradice se nazývá Osterbaumli.
Plačící ženy
Neobvyklá a jedinečná velikonoční tradice se odehrává na Velký pátek v městečku Romont v kantonu Fribourg. Tato náboženská událost se koná po zahájení páteční mše a čtení pašijí. Při zmínce o křížové cestě vychází z kostela asi dvacet místních žen oblečených celých v černém v doprovodu muže s kapucí, který drží velký kříž, a další plačící ženy symbolizují Pannu Marii. Plačící ženy nesou na červených polštářích několik předmětů symbolizujících Kristovo umučení, jako je trnová koruna, kladivo, hřeby a také bílé plátno s údajnou Kristovou tváří, která je na něm natištěna.
Velikonoční kašny
Další zajímavá velikonoční tradice se odehrává ve městě Nyon v kantonu Vaud. Místní obyvatelé pořádají honbu za pokladem, při níž jsou městské kašny velikonočně vyzdobeny a je na napsaná indicie nebo část slova. Cílem je obejít všechny kašny ve městě a sestavit tajenku.
Jak se slaví švýcarské Velikonoce?
O velikonoční neděli se švýcarské rodiny tradičně scházejí ke společnému jídlu, které má podobu brunche. Jednou z jeho nepostradatelných součástí je osterfladen neboli velikonoční koláč. Tato specialita se údajně zrodila v Basileji a původně byla vytvořena pro požehnání knězem během nedělní mše. Podle historiků první zmínky o tomto moučníku pocházejí již z 10. století. Jde o křehký koláč, jehož důležitou součástí je náplň z rýže nebo krupice.
Dnes je k dostání mnoho variant, posypaných sultánkami, kandovaným ovocem nebo čokoládovými lupínky, i když nejklasičtější verze zůstávají ty s krupicí nebo rýží. Další pochoutkou je zopf neboli velikonoční cop, který se v mnohém podobá naší vánočce. Pro děti se vyrábějí ze stejného kynutého těsta též Zopfhasen, velikonoční zajíčci.
Kromě osterfladen a zopf se během velikonočního brunche podává i nejrůznější pečivo, sýry a uzeniny.
Jaká místa ve Švýcarsku o Velikonocích navštívit?
Velikonoce ve Švýcarsku jsou v mnoha městech spojeny i s tradičními velikonočními trhy, přičemž některé se konají již neuvěřitelných osm set let. Nejvíce lidí míří do velkých měst, jako je Curych, Bern, Ženeva či Lucern. Kam ještě se vyplatí vyrazit?
- Kilchberg – toto město nedaleko Bernu je známé především tím, že se v něm nachází Lindt Home of Chocolate neboli čokoládové muzeum firmy Lindt, ve kterém můžete obdivovat největší čokoládovou fontánu na světě. Můžete tu rovněž vidět, jak se vyrábějí oblíbení zlatí čokoládoví zajíčci či nejrůznější druhy čokoládových vajíček.
- Bremgarten – v tomto městečku nedaleko Curychu se každá rok koná velkolepý velikonoční trh s několika set stánky, které jsou plné tradičních řemeslných i potravinářských výrobků.