Slovinské Velikonoce jsou plné tradic a překrásných kraslic! Pojďte je s námi oslavit!

Zajímá vás, jak se svátky jara oslavují v nedalekém Slovinsku a co k nim patří?

Na Slovinsku se čokoládová vajíčka příliš nekonzumují, přetrvává zvyk nádherně zdobených kraslic.

A copak si v tomto jižním státě na Velikonoce dopřávají dobrého? Pojďte si s námi upéct klasickou slovinskou poticu!

Mají snad v této zemi zvláštní tradice a zvyky?

Oslavte s námi slovinské Velikonoce a budete to vědět!

Kdy se slaví Velikonoce na Slovinsku?

Stejně, jako ve zbytku křesťanských zemí, i zde je náboženská tradice stále velice silná. Svátky začínají na květnou neděli, kdy se do kostela přinášejí ratolesti k požehnání. Jejich uvití má ve Slovinsku velkou tradici, podle jejich barvy a struktury vyjadřují také svůj vlastní význam. Stálezelené a hnědé jsou symbolem života, zimostráz symbol ochrany před bouřkami a jalovec nebo břečťan jsou symboly utrpení. 

Do těchto vazeb se vážou jarní květiny, ale také větvičky ovocných stromů z vlastních sadů, které by s požehnáním měli lépe nést ovoce, seno od dobytka, kterému se tímto dostane ochrany. V Lublani můžete také zakoupit tradiční svazky z hoblin, které jsou typické pro tuto oblast. 

Také na Slovinsku utichnou na Zelený čtvrtek zvony. Tato tradice zde však měla ještě jednu zvláštnost. Ženy totiž věřily, že pokud se v době ticha umyjí ve vodě, nebudou se muset už nikdy starat  o krásu. Zároveň se také voda nosila ke starým lidem a nemocným, aby jim pomohla. 

Velký pátek je provázen půstem, věřilo se zde také v to, že země je o tomto dni mrtvá, tedy se zásadně nepracovalo na polích a ctil se odpočinek. 

Jak je to na Slovinsku s velikonočními vajíčky?

Na Slovinsku se zdobí tradiční kraslice, které mají nádherné vzory, vždy doplněné červenou barvou, protože ta značí Kristovu krev. Dnes se však už od tradičnosti upouští, stále častěji se velikonoční vajíčka promítají do nejrůznějších odstínů. 

To nic nemění na tom, že jsou zde stále regiony, ve kterých lze každou kraslici přirovnat k mistrovskému dílu. V Idriji se vajíčka zdobí nádhernou idrijskou krajkou, stejně jako v oblasti Vrhniky. Kreslené kraslice, zvané pisanke, jsou pak tradiční pro oblast podél řeky Kolpa. 

Ve Slovinsku se o vajíčka hraje mnoho her, mezi jejichž cíl patří vajíčka “nasekat” nebo trefit. Na vajíčka v koši se příkladně házejí mince, nebo jiné předměty. Známé je také kutálení vajíčka po násadě od hrabí nebo po prkénku. 

Slovinské velikonoční tradice a zvyky

Svěcení ohně a vody

Tento rituál se týká ohně, který se odnáší k požehnání do kostela a jeho významem je jeho udržení po celý rok. Za tímto účelem se na podzim sbírají troudnaté houby, které se zcela vysuší. Pak se jimi protáhne drát, aby se daly do kostela odnést a po cestě nevyhasly. 

Posvěcený oheň následně nosí chlapci od domu k domu, dříve za to dostávali velikonoční kraslici, dnes už jsou zvykem spíš peníze. Tímto ohněm se následující den pak rozdělává ten v domácích kamnech. 

Žehnání velikonočních pokrmů

V minulých dobách se nejstarší svobodná dívka domácnosti vypravovala do kostela požehnat košík plný jídla. Mělo to zaručit hojnost na další rok. Muži během tohoto pochodu stříleli z děl nebo dělali hluk, cílem bylo odehnat démony a zlé síly. 

V tomto období se v Lublani uctívala také jablečná kanonáda. Původně zvyk vznikl, jako upomínka na Turky, kteří území okupovali, dnes se však ovoce – jablka a pomeranče, během této události hází dětem. 

Strašnice

Zajímavým velikonočním zvykem bývalo také boží strašení, které symbolizuje zemětřesení, které nastalo, když Ježíš Kristus zemřel na kříži. Za tímto účelem se přivazovali dřevěné předměty na provazy a tlouklo se do nich, dokud z nich nebyly třísky. Z těch se pak na Bílou sobotu rozdělával svatý oheň. Dnes už se jedná o starý zvyk, který se dodržuje málokde.

Slovinská velikonoční kuchyně

Co si můžete představit na slavnostní slovinské velikonoční tabuli? Ctí se zde tradice a upřednostňují se recepty předávané po celé generace. 

Tradiční je především slovinská velká velikonoční snídaně. Během ní se podává šunka, pálivý křen a pečivo, k tomu všemu také zdobená velikonoční vajíčka. V některých domácnostech se šunka nebo uzené zapéká do těsta.

Recept na pravou slovinskou poticu

Asi nejznámějším slovinských velikonočním pokrmem je potica. Jedná se o sladký koláč, který se připravuje s náplní. Známá je maková, ale také oříšková. Právě tuto variantu si nyní společně připravíme.

Ingredience:

Těsto:

• 4 polévkové lžíce změklého másla
• 1/4 šálku (50 g) krystalového cukru
• 1 čajová lžička soli
• 3/4 šálku (170 g) mléka
• 2 velká vejce
• 2 1/2 lžičky instantního droždí 
• 2 lžičky čistého vanilkového extraktu
• 3 šálky (360 g) celozrnné mouky 
• 1/4 šálku (46 g) bramborové mouky nebo 1/2 šálku (46 g) sušených bramborových vloček (instantní bramborová kaše)

Náplň:

• 4 1/2 šálku nasekaných vlašských nebo pekanových ořechů
• 3/4 šálku cukru
• 2 polévkové lžíce mouky
• 1/4 lžičky soli
• 2 lžičky skořice
• 3 velká vejce
• 1/4 šálku mléka
• 1/4 šálku javorového sirupu
• 1 lžička čistého vanilkového extraktu 
• 2 čajové lžičky pomerančové kůry

Poleva:

• 1 velké vejce rozšlehané se 2 lžícemi vody
• 1/4 šálku jemně nasekaných vlašských nebo pekanových ořechů

Postup práce:

• Vložte máslo, cukr a sůl do velké mísy. Mléko přiveďte na sporáku nebo v mikrovlnné troubě k varu a nalijte na ingredience. Krátce promíchejte a poté nechte směs vychladnout na vlažnou teplotu.
• Zatímco směs chladne, odvažte si mouku.
• Po vychladnutí zašlehejte vejce, droždí a vanilku. Asi 1 hrnek hladké mouky prošlehejte s bramborovou moukou (nebo bramborovými vločkami) a vmíchejte do mokrých přísad. Přidejte zbývající mouku a promíchejte, abyste vytvořili vláčné těsto.
• Těsto hněťte 8 až 10 minut, dokud není lesklé a hladké. Přikryjte těsto a nechte ho 1 hodinu kynout, poté ho dejte do chladničky alespoň na 1 hodinu, ale klidně i přes noc.
• Příprava náplně: Vložte ořechy, cukr, mouku, sůl a skořici do mísy kuchyňského robotu nebo mixéru. Zpracovávejte v krátkých dávkách, abyste ořechy rozemleli.
• Za chodu kuchyňského robotu přidejte vejce, mléko, javorový sirup a vanilku, pomerančovou kůru, vše důkladně rozmixujte.
• Těsto rozválejte na pomoučené pracovní ploše na obdélník, delší stranou k sobě. Náplň rovnoměrně rozetřete po povrchu a nechte 1 cm dlouhý okraj nepokrytý.
• Těsto srolujte směrem k nezakrytému okraji a přitiskněte, abyste utěsnili šev a konce, aby se náplň uzavřela.
• Vymažte dvě formy (na bábovku nebo kruhový koláč) a vyložte je pergamenem. Srolované těsto rozkrojte na polovinu tak, aby vám vznikly dva špalíky.
• Postupně spojte konce špalíčků k sobě, aby vznikl tvar kruhu, a místo, kde se spojují, sepněte a utěsněte, aby se náplň uzavřela. Kruh jemně stlačte. 
• Z uvedeného množství by měly vzejít dva kruhy.
• Bochníky přikryjte a nechte je kynout, dokud se nenafouknou, maximálně 1 1/2 hodiny. Ke konci doby kynutí předehřejte troubu na 180 °C.
• Po vykynutí bochníky potřete rozšlehaným vejcem a posypte nadrobno nasekanými ořechy.
• Pečte bochníky 50 až 55 minut. Po 20 minutách zkontrolujte vršky a v případě potřeby je přikryjte fólií, aby příliš nezhnědly. Koláče jsou hotové, když je ve středu naměřeno 190 °C digitálním teploměrem.
• Vyjměte je z trouby a nechte je 20 minut chladnout na mřížce. Poté je opatrně vyklopte a nechte zcela vychladnout. 

Kam si na Velikonoce na Slovinsku vyrazit?

Na Slovinsku velice záleží na tom, kam vyrazíte. Pokud se chystáte do Alp, čekejte spíš horské klima, naopak u pobřeží vás bude čekat teplo a slunce. Na jaře se však stejně, jako v našich končinách, může stát, že vám celý výlet proprší. Najděte si proto program pro každou situaci. 

Lublaň

Hlavní město je pohodové a krásné. Procházkou zde nic nemůžete pokazit, navíc se můžete lanovkou nebo po svých dostat na lublaňský hrad a užít si výhled do okolí. Architektura i řada roztomilých kaváren vám v hlavním městě přímo uhrane. Lublaň je město, které v každém případě stojí za návštěvu, navíc se zde konají jarmarky, kde zakoupíte nejednu vzácnou upomínku. 

Přímořská atmosféra v Pirani

Nádherné historické městečko ve vás navodí pocit, že jste hranice Slovinska dávno opustili a dostali se úplně do jiného světa. Starodávné uličky i zástavba vás vtáhnou do jedinečné atmosféry, kterou zakončíte posezením u průzračného moře s kornoutem zmrzliny. Voda ještě v tomto období na koupání nebude, o to víc si zdejší uličky užijete bez množství potulujících se turistů. 

Jezero Bled

K jednomu z nejnádhernějších panoramat ve Slovinsku patří alpské jezero Bled s ostrůvkem uprostřed, kde stojí kostel panny Marie. Na jeho azurovou průzračnost a romantické položení v alpských vrcholcích se vám bude chtít dívat už navždy. Alpy navíc nabídnou možnosti turismu, ve vyšších oblastech i lyžování. Zajímavostí je, že jezero Bled má v sobě termální prameny a voda zde dosahuje stabilní teploty kolem 25 stupňů. 

Slovinské Velikonoce jsou nádherným důkazem přetrvávajících tradic. Vyjeďte si do této země, která nám není vzdálena a užijte si atmosféru alpské nádhery mezi zasněženými vrcholky i uliček starodávných měst, včetně průzračného moře. Oslavy Velikonoc ve Slovinsku ve vás jednoduše zanechají nezapomenutelnou vzpomínku.