Poznejte makedonské Velikonoce! Náboženské tradice se v nich spojují s dobrým jídlem a veselím

Severní Makedonie je zajímavou směsicí kultur a etnických skupin.

To se promítá i do oslavy a podoby velikonočních svátků.

Jak a kdy se tu barví velikonoční vajíčka?

Co přinášejí Makedonci na hřbitov?

Jak chutná jogurlitava?

Vše o tom, jak se slaví Velikonoce v Makedonii, vám prozradíme v našem článku.

Historie Velikonoc v Makedonii

Území dnešní Makedonie bylo během své historie součástí mnoha různých států, s různým náboženstvím, což mělo vliv i na podobu oslav Velikonoc. V období středověku byla v různých stoletích zejména pod nadvládou Bulharska a Byzantské říše, v té době tak posílil vliv pravoslavného náboženství.

Později část území ovládli Srbové, a do země tak pronikl i katolicismus. Od 14. století až do začátku století 20. byla pak velká část území součástí Osmanské říše, což vysvětluje dodnes početnou skupinu muslimů v Makedonii.

Makedonské velikonoční tradice, zvyky a symboly

Většina obyvatel Severní Makedonie se hlásí k pravoslavnému křesťanství. V týdnu před Velikonocemi dodržují pravoslavní Makedonci několik zvyků, které jsou součástí symbolické oslavy Ježíšova vzkříšení.

Makedonci slaví svátek Cvetnici neboli Květnou neděli. Tento svátek připadá na neděli před Velikonocemi a je součástí Svatého týdne. Mezi sváteční dny patří Strashen ponedelnik (Modré pondělí), Veliki vtornik (Šedivé úterý), Velika sreda (Škaredá středa), Veliki chetvrtok (Zelený čtvrtek), Veliki petok (Velký pátek), Velika sabota (Bílá sobota), Voskresenie (Boží hod velikonoční).

Velikonoční vajíčka

Tradiční součástí Velikonoc v Makedonii je barvení vajíček, a to v česných ranních hodinách na Zelený čtvrtek. Barvu a vajíčka podle tradice připravuje nejstarší žena v domácnosti, které pomáhají ostatní ženy. První tři vajíčka, která se barví na červeno, symbolizují Otce, Syna a Ducha svatého. Tato vajíčka se uloží na polici a uchovávají se po celý rok, protože se věří, že rodinu ochrání až do příštích velikonočních svátků.

Ráno na Zelený čtvrtek budí rodiče své děti tím, že jim potřou tváře obarvenými vajíčky. Makedonci při provádění tohoto zvyku opakují slova: „crveno-belo, crveno-belo, crveno-belo“, která znamenají „červenobílé“ a jsou symbolem života a zdraví.

Pověry na Zelený čtvrtek

Existuje několik zajímavých zvyků a pověr, které Makedonci na Zelený čtvrtek dodržují. Mladé ženy například chodí do kostela a nechávají tam jedno vajíčko. V noci se věří, že položení zrcátka, hřebenu nebo ručníku pod polštář způsobí, že se ženě bude zdát o osobě, která se stane jejím manželem.

Ti, kdo se živí zemědělstvím, chodí brzy ráno na své pole, někdy s sebou berou i dobytek, ale žádnou práci nevykonávají. Kromě toho by mělo dítě položit doprostřed pole obarvené vejce. Odpoledne se vejce odnese zpět do domu a tam se uchovává až do příštích Velikonoc.

V kostele se pravoslavní křesťané účastní Pričestí, nazývaného také Tajemství nebo Svatá pocta. Kněz „pohostí“ věřící kouskem chleba namočeným ve víně, které symbolizuje věčný život.

Raspetie

Velký pátek se v makedonštině nazývá nejen Veliki petok, ale také Raspetie, což odkazuje na Kristovo ukřižování. Ti, kdo přijdou do kostela, jsou pohoštěni chlebem, pepřem a solí. Někteří lidé se po celý den zdržují jídla. Před vstupem do kostela musí věřící zanechat květinu a při odchodu si mohou vzít květinu a přinést ji domů pro zdraví.

Úklid i půlnoční bohoslužba

Na Bílou sobotu se tradičně uklízejí dům a připravuje jídlo na velikonoční neděli. Různé regiony mají své vlastní zvyky, například lidé chodí po domě se svíčkou, která byla zapálena v kostele, nebo domů přinášejí zelenou větev ze stromu, perou oblečení a podobně.

O Velikonoce v Makedonii mnoho lidí též chodí na hřbitov, aby se mrtvým oznámilo, že přišly Velikonoce, a na hrobech blízkých se nechávají vajíčka. O půlnoci se mnoho věřících vydává ke kostelu a třikrát obejdou kostel dokola za zpěvu Hristos Voskrese (Kristus vstal z mrtvých).

Velikonoční neděle a hry s velikonočními vejci

Na velikonoční neděli poté, „rozbíjejí“ Makedonci, stejně jako mnoho jiných kultur, velikonoční vajíčka. Hra spočívající v souboji velikonočních vajíček, která představuje prasknutí hrobu při zmrtvýchvstání Ježíše Krista, se tradičně hraje před velikonočním obědem.

Cílem hry je rozbít vejce soupeře a nechat oba konce svého vejce neporušené. Oba hráči si vyberou vejce, o kterém si myslí, že má nejtvrdší skořápku. Jeden z hráčů drží své vejce a zakryje jeho strany tak, aby byl vidět pouze jeden konec vejce. Druhý hráč pak do něj shora klepne koncem svého vejce. Hráč, jehož vejce praskne, pak otočí své vejce na nepopraskaný konec a vítěz se pokusí rozbít nepopraskaný konec soupeřova vejce.

Pokud oba konce hráčova vejce zůstanou neporušené, je hráč prohlášen za vítěze a říká se, že bude mít po zbytek roku dobré zdraví. Vítěz pak postupuje do hry proti ostatním hráčům s vítězným vejcem a rozbitá vejce nakonec hráči oloupou a snědí.

Jak se slaví makedonské Velikonoce?

Velikonoce v Makedonii jsou svátky radosti a štěstí, které Makedonci chtějí sdílet se svými nejbližšími. To se děje při svátečním velikonočním obědě na velikonoční neděli, který je vítaným zpestřením po období půstu.

Ústřední část velikonočního stolu obvykle zaujímá zdobený talíř s velikonočními vajíčky. První vejce si bere hostitel, po něm následují ostatní členové rodiny. Poté následuje „souboj vajíček“ a jejich konzumace.  

Kromě talíře s obarvenými vajíčky zaujímá důležité místo na stole též „beránek“, který představuje Kristovu nevinnost. Počínaje dušeným jehněčím masem, přes různé druhy pečeného jehněčího masa, je hlavní jídlo doplněno barevným jarním salátem, jehož základem jsou hlávkový salát a vejce, které jsou doplněny o další druhy zeleniny.

Makedonské Velikonoce jsou spojeny i s dalšími specialitami, jako je jogurlitava, jde o tradiční makedonský pokrm z rýže, masa a jogurtu, nebo kukurec neboli velikonoční pochoutku z jehněčích střev.

Na stole samozřejmě nemohou chybět ani tradiční velikonoční dezerty, především kozinjak, kynutý moučník s rozinkami, který se podobá naší vánočce.

Jaká místa v Severní Makedonii o Velikonocích navštívit?

Velikonoce v Makedonii představují kromě letních měsíců jednu z příležitostí, kdy tuto nepříliš známou zemi navštívit.

• Skopje – jednou z destinací, kterou nelze vynechat, je hlavní město Makedonie. V období Velikonoc celé město krásně jarně kvete a koná se tu řada velikonočních akcí, kde můžete nasát atmosféru pravých makedonských Velikonoc.

• Ohrid –  krásné historické město na břehu stejnojmenného jezera je známé obrovským počtem kostelů, které se v něm nacházejí. Kostel sv. Jana v Kaneo je považován za nejikoničtější místo v Makedonii.