Litevské Velikonoce jsou plné krásně zdobených větviček a vajíček. Neuhodnete, kdo je dětem nosí!

Většina Litevců se hlásí ke katolické církvi, velikonoční svátky jsou tak velmi důležitou událostí.

Jak vypadají tradiční litevská velikonoční vajíčka?

Kdo je velikonoční babička?

Co najdete na slavnostní velikonoční tabuli?

Vše o tom, jak se slaví Velikonoce v Litvě, vám prozradíme v našem článku.

Historie Velikonoc v Litvě

V Litvě mají jarní obřady staletou historii a mnohé z jejich velikonočních tradic mají původ v pohanských zvycích, kterých se Litevci drželi až do konce 14. století, kdy za vlády Vytautase Velikého konečně konvertovali ke křesťanství.

To je jeden z důvodů, proč jsou litevské Velikonoce tak pestré a proč se v nich pověry a náboženství mísí s řemesly a jídlem. V dávných dobách, před příchodem křesťanství, pořádalo mnoho etnických skupin slavnosti připomínající jarní obřady, jejichž důležitou součástí bylo vejce.

Litevské velikonoční tradice, zvyky a symboly

Zatímco církevní bohoslužby v době Velikonoc jsou podobné těm v jiných katolických zemích, mnohé velikonoční tradice dodržované mimo církevní liturgii jsou jedinečně litevské. Mimochodem ačkoli je litevština baltským jazykem, název Velykos pro litevské Velikonoce má slovanský kořen, Velykos znamená velký den nebo důležitý den.

Velikonoční vajíčka

Litva je jednou ze zemí, kde má malování velikonočních vajíček neboli margučiai velmi dlouhou tradici. Tradiční litevská velikonoční vajíčka se barví přírodními barvivy získanými z kůry, listů, ovoce a zeleniny. Obarvené margučiai se objevují v jednobarevných barvách nebo ve vzorech, které se vytvoří, když se během barvení na vejce přitisknou listy nebo jiné materiály.

Tradiční zdobení vajíček

Existují i velmi krásně zdobené margučiai, které slouží jako oblíbená dekorace. Jedním ze způsobů je malování složitých vzorů pomocí jehel namočených v horkém vosku. Poté, co vosk ztuhne, se vajíčka namáčejí do barviva. Po zaschnutí se vejce zahřejí a poté se jemně přitlačí ručníkem nebo papírem, aby se odstranil vosk a odhalil vzor.

Dalším oblíbeným způsobem zdobení velikonočních vajíček je vyřezávání nebo též škrábání. Vejce se namočí do barvy a po zaschnutí se do skořápek vyryjí vzory ostrým předmětem s jemným hrotem. Tradičně se velikonoční vejce v Litvě zdobí na Bílou sobotu.

Verby

Jeden z těchto jedinečných zvyků můžeme vidět na Květnou neděli. V mnoha částech světa poskytují kostely svým farníkům palmové ratolesti, v Litvě si ale lidé přinášejí do kostela verby vyrobené z různých druhů rostlin. 

Typické verby se podobají spíše kyticím než běžným palmovým větvičkám, obsahují větvičky břízy, smuteční vrby, kočiček a osiky zdobené barevnými sušenými květy. V některých regionech se lidé větvičkami i vzájemně mrskají, podobně jako to děláme my pomlázkou.

Velikonoční úklid

Také před Velikonocemi gruntujete? Litevci to mají podobně, na Zelený čtvrtek důkladně čistí své domovy, aby si zajistili nadcházející rok plný hojnosti a dobrého zdraví. V rámci příprav na Velký pátek myjí a drhnou podlahy, okna, spíže, kamna a perou prádlo. Kromě toho, že tento rituální jarní úklid přináší do domácnosti dobré zdraví a bohatou úrodu, má také odhánět zlé duchy.

Velikonoční babička

V Litvě přináší dětem velikonoční vajíčka a sladkosti Velykų Senelė neboli velikonoční babička. Děti se na příchod velikonoční babičky často připravují tak, že před svými domy na zahradách a v keřích nechávají prázdná „hnízda“. Na velikonoční neděli se probudí a hledají, kam babička vajíčka a dobroty ukryla. Zlobivé děti dostanou jen jedno obyčejné bílé vajíčko.

Kutálení vajec

Velikonoce v Litvě jsou podobně jako ty v Anglii spojeny i s různými hrami s velikonočními vajíčky. Tradičně se jedná zejména o kutálení vajec. Hráči podepřou jeden konec zaobleného žlábku vyrobeného z kůry, dřeva nebo kartonu v úhlu od země a střídají se v kutálení vajíčka po žlábku. Cílem je dotknout se vajíčka soupeře. Pokud se jim podaří ťuknout do jiného vejce, nárokují si obě vejce. Vyhrává hráč, který má na konci hry nejvíce vajec.

Jak se slaví litevské Velikonoce?

Na velikonoční neděli se litevské rodiny tradičně scházejí k velkému společnému obědu, který je dokonalým kontrastem k bezmasému postnímu období. Typickými pokrmy tak jsou pečené vepřové maso, pečená šunka, jehněčí, telecí, klobásy, pečená kachna a kuře.

Pokud se nepodává jehněčí, pak se na znamení Velikonoc podává máslo nebo sýr vytvarovaný do tvaru beránka. K přílohám patří domácí sýry, vejce natvrdo, smažené houby, kugelis, žitný chléb a různé druhy salátů.

Po jídle následuje neméně působivý výběr dezertů, jako jsou makové rohlíčky, ořechové buchty, medové koláče a velikonoční boba neboli obdoba našeho mazance.

Na začátku velikonočního oběda hlava rodiny nebo hostitel rozkrojí vejce uvařené natvrdo na tolik kousků, kolik je u stolu osob, a podává talíř kolem stolu, aby se o toto jedno vejce všichni podělili. Věří se, že toto sdílení vejce přináší do domácnosti harmonii a jednotu.

Nebo si každý může vzít své vlastní vajíčko a „připít“ si s ním tak, že jím cvrnkne o vajíčko druhého. Pokud skořápka vajíčka zůstane nerozbitá, je vám předurčen dlouhý život.

Jaká místa v Litvě o Velikonocích navštívit?

Chcete Velikonoce v Litvě poznat na vlastní oči? V tom případě se vyplatí vyrazit do měst, kde se konají speciální velikonoční akce.

• Rumšiškés  – v městě nacházejícím se přibližně osmdesát kilometrů severozápadně od hlavního města Vilnius se nachází rozsáhlý skanzen staveb litevské lidové architektury. V době velikonočních svátků si zde můžete zahrát tradiční velikonoční hry, prohlédnout si sbírku velikonočních vajíček a vyzkoušet si jejich zdobení.

• Šeduva – dalším městem, které stojí v době Velikonoc za návštěvu, je severolitevská Šeduva. Každý rok zde místní obyvatelé vytvoří speciální „velikonoční alej“. Kdy na stromy nacházející se na nádvoří jedné mateřské školy zavěsí tisíce barevných velikonočních vajíček.