Finské Velikonoce jsou vzrušující směsicí lahodných chutí a zábavných tradic. Poznejte velikonoční čarodějnice! 

Velikonoční svátky jsou pro Finy úzce spojeny s příchodem jara.

Jaká typická velikonoční dekorace nesmí chybět v žádné domácnosti?

Proč se děti převlékají za malé čarodějnice?

Jak vypadají a chutnají tradiční finské velikonoční dezerty?

Objevte společně s námi, jak se slaví Velikonoce ve Finsku!

Jak je to ve Finsku s velikonočními vajíčky?

Vejce jsou důležitou součástí finských velikonočních tradic, ať již jako dekorace nebo pokrm. Používají se jak barevná vařená vejce, tak čokoládová. Ta se často dávají velikonočním čarodějnicím jako odměna.

Speciálním finským velikonočním vajíčkem je vejce Mignon, které vyrábí finská cukrárna Fazer již od roku 1896. Jde vlastně o mandlovo-oříškový nugát uvnitř skutečné vaječné skořápky. Abyste mohli vejce Mignon sníst, musíte ho oloupat jako vejce uvařené natvrdo. Jak tato originální pochoutka vzniká?

Znáte finské velikonoční tradice a symboly?

Náboženské kořeny tohoto křesťanského svátku jsou ve Skandinávii patrné dodnes. Kromě oslav Ježíšova zmrtvýchvstání jsou Velikonoce ve Finsku rovněž oslavou a vítáním dlouho očekávaného jara. Pro mnoho Finů velikonoční svátky znamenají také odpočinek od hektického života uprostřed jara.

Velký pátek a Velikonoční pondělí jsou státními svátky a mnoho rodin využívá příležitosti strávit prodloužený víkend mimo domov. Někteří překvapivě cestují do Laponska, aby se naposledy před létem podívali na sníh.

Velikonoční čarodějnice

Tradiční finské Velikonoce začínají Květnou nedělí. Těsně před tímto dnem je běžné, zejména pro děti, sbírat ve volné přírodě vrbové větvičky, pajunkissat, a zdobit je barevnými ozdobami, jako jsou peříčka a krepový papír, na znamení jara.

Když konečně nastane Květná neděle, děti se převléknou za velikonoční čarodějnice. V barevném oblečení, s šátky přes hlavu a namalovanými pihami na tvářích chodí malé čarodějnice od dveří ke dveřím s vrbovými větvičkami ozdobenými stuhami a peříčky a říkají: „Virvon, varvon, tuoreeks terveeks, tulevaks vuodeks; vitsa sulle, palkka mulle“.

Jde o jakési přání zdraví a štěstí. Výměnou za ozdobnou větvičku od vás očekávají malou pozornost, například velikonoční vajíčko, čokoládu nebo minci. Tato tradice pochází z dob, kdy se věřilo, že před Velikonocemi se po ulicích potulují zlí duchové a čarodějnice a dělají neplechu.

Zdobení vrbových větviček

Vrbové větvičky neslouží jen malým čarodějnicím. Zvyk zdobení vrbových větviček barevným peřím a dalšími ozdobami pochází již z raných křesťanských dob. Vrba je ve Finsku jedinou rostlinou, která kvete v době Velikonoc, a je považována za „severský ekvivalent“ palem, které byly použity při Ježíšově vstupu do Jeruzaléma. Dodnes mnoho Finů stříhá vrbové větvičky a dává je do vázy na znamení jara.

Sázení semínek

Pěstování osení nebo trávy v mělkých miskách podle Finů symbolizuje příchod jara. Jakmile je tráva dostatečně dlouhá, děti do ní dají malovaná velikonoční vajíčka a další dekorativní předměty, jako jsou velikonoční zajíčci a kuřátka.

Velikonoční ohně

Kdysi se na Bílou sobotu zapalovaly ohně, které měly zahnat zlomyslné čarodějnice a zlé duchy. Věřilo se, že kouř a jiskry zabrání čarodějnicím škodit lidem, takže čím více kouře a jisker, tím lépe. Tradice ohňů se do jisté míry udržuje dodnes, hlavně v západních částech Finska.

Co se jí ve Finsku o Velikonocích?

Nejtradičnější finské velikonoční jídlo, mämmi, je spojeno s mnoha různorodými názory, a to nejen mezi cizinci, ale i mezi Finy. I když jde o dezert, díky jeho výjimečnosti si zaslouží být uvedeno na prvním místě. Oč jde?

Upřímně řečeno tmavě hnědý nákyp z žitné mouky a práškového žitného sladu vypadá na první pohled všelijak. Vzhled tohoto velikonočního dezertu se podobá spíše blátu než čemukoli jinému. Když si ale ozdobíte smetanou a cukrem, jeho chuť vás mile překvapí.

Dalším tradiční sladkostí finských Velikonoc je pasha. Je to jakýsi krémově zbarvený pudink z tvarohu, vajec, smetany, cukru a másla. K dochucení se často používají mandle, rozinky, kandované ovoce a skořice. Tradičně připravený pašijový pudink je sladký a energeticky velmi bohatý dezert ve tvaru pyramidy, která údajně představuje Kristův hrob.

Pokud jde o hlavní chod velikonočního oběda, tak pro Velikonoce ve Finsku je typická především jehněčí pečeně, která se podává s mátovým želé nebo omáčkou. V neposlední řadě na finském velikonočním stole nesmějí chybět vajíčka v mnoha různých podobách, vařená vajíčka se podávají k večeři, čokoládová vajíčka jako dezert a barevná velikonoční vajíčka malují děti na ozdobu.

Jaká místa ve Finsku o Velikonocích navštívit?

Velikonoce ve Finsku jsou v mnohém podobné a zároveň v mnohém odlišné od těch našich. Láká vás tuto zemi v době svátků jara navštívit, ale nevíte, kam přesně si vypravit?

• Helsinky  – hlavní město je skvělým místem pro velikonoční návštěvu. Každoročně tu v průběhu dubna rozkvétá třešňový sad Roihuvuori, který je jedním z nejoblíbenějších znaků jara v celém Finsku. Na ostrově Seurasaari, se koná každoroční velký velikonoční táborák.

• Tampere – dalším finským městem, ve kterém se koná o Velikonocích řada akcí, je Tampere. V jeho okolí se navíc nachází mnoho jezer, která lákají k velikonoční projížďce na lodi.

• Laponsko – Věděli jste, že jaro je jedním z nejlepších období pro pozorování polární záře? Sezóna tohoto magického jevu v Laponsku trvá až do dubna.