Estonské Velikonoce mají mnoho názvů i zajímavých zvyků. Proč je důležitým symbolem houpačka?

Estonsko je jednou z nejméně nábožensky založených zemí na světě.

Velikonoční svátky tu ale slaví hned dvakrát.

Jak je to možné a proč je označují různými názvy?

Proč dívky bedlivě sledují, jaké velikonoční vajíčko si chlapec vybere?

Co je pasha?

Vše o tom, jak se slaví Velikonoce v Estonsku, vám prozradíme v našem článku.

Historie Velikonoc v Estonsku

Stejně jako v ostatních pobaltských zemích i estonské Velikonoce mají svůj původ v pohanských zvycích, které později doplnilo křesťanství. Ve středověku se Velikonoce v Estonsku slavily pouze jeden den. Typickým nápojem, který se v tento den během slavností konzumoval, bylo tmavé pivo. Kromě toho lidé též zpívali písně a v tento den též městští hudebníci dostávali výplatu.

I v době středověku ale stále přežívali určité pohanské tradice, zejména Zelený čtvrtek a Velký pátek byly zvláště vhodné pro provádění menších magických rituálů. Například dítěti narozenému v tento den se předpovídalo, že z něj vyroste zločinec. A protože byl tento den úzce spojován i s magií a kouzly seslanými na druhé, nedoporučovaly se ani návštěvy přátel nebo rodiny.

Estonské velikonoční tradice, zvyky a symboly

Estonci mají pro Velikonoce různá pojmenování. Zatímco některé názvy odrážejí křesťanský charakter tohoto svátku, jiné vzdávají hold pohanským oslavám jara. Některé z těchto názvů mají navíc pouze regionální charakter.

• Ületõusmispüha – znamená v estonštině vzkříšení, tento název tak odkazuje na křesťanskou víru v Kristovo zmrtvýchvstání.
• Munadepüha – muna je v estonštině vejce a zdobení vajíček je pro Velikonoce v Estonsku typické. V Estonsku se velikonoční vajíčka nazývají pühademuna.
• Lihavõtted – liha znamená v estonštině maso, toto označení tak odkazuje na to, že Velikonoce jsou koncem křesťanského půstu a je možné opět jíst maso.
• Kiigepühad – v překladu svátek houpaček, velké dřevěné houpačky jsou totiž důležitou součástí estonské velikonoční tradice.
• Paasapühad – tento název používá etnická skupina Seto, odkazuje na pesach a estonský velikonoční dezert pasha.

Velikonoční vajíčka

Velikonoční vajíčka jsou nedílnou součástí estonských velikonočních oslav. V minulosti se vajíčka barvila především přírodními způsoby, například cibulové slupky dávaly vajíčkům teplou zlatavou nebo hnědou barvu, červená řepa je barvila na růžovo a březové listí na žluto. Často se obarvení kombinovalo též s přitiskáváním květů nebo listů, které následně na skořápce zanechaly svůj otisk nebo obrys. K vyleštění nabarvených vajíček se používalo máslo.

Podle estonského lidového kalendáře měly barvy význam, růžová znamenala jemnost, zelená naději, modrá věrnost, žlutá faleš a šedá rovnováhu. Dívky údajně nechávaly chlapce vybrat si své velikonoční vajíčko a podle toho, které si vybrali, pak mohly posoudit jejich osobnost.

Hry s velikonočními vajíčky

Velikonoční vajíčka se v Estonsku následně využívají k řadě her. Oblíbené je zejména kutálení vajíček po svahu nebo uměle vytvořené rampě. Cílem je zasáhnout kutálejícím se vejcem jiná vejce. Vyhrává ten, jehož vejce zůstane neporušené.

Pro ty, kteří nemají po ruce svah, může být přístupnější hrou „rozbíjení vajec“. Tuto hru lze navíc hrát přímo u velikonočního stolu. Stejně jako v mnoha jiných zemích se vítězem se stává hráč, jehož skořápka zůstane neporušená.

Různá data Velikonoc

Většina těch, kteří se v Estonsku hlásí k náboženství, se definuje buď jako luteráni, nebo pravoslavní. Velikonoce v Estonsku se tak slaví ve dvou termínech v závislosti na náboženské příslušnosti. Ti, kteří se řídí gregoriánským kalendářem západních náboženství, jako je luteránství, slaví Velikonoce dříve než ti, kteří se hlásí k východním pravoslavným náboženstvím, které používají juliánský kalendář.

Svatý týden a předpověď počasí

Estonci tento týden tradičně využívají k přípravě na velikonoční svátky i na nadcházející sezónu. Podle estonské lidové tradice počasí v tomto týdnu předpovídá charakter počasí na léto, například týden s velkým množstvím srážek předpovídá deštivé léto, mlha naopak naznačuje, že léto bude suché.

Velikonoční houpání

Jak již bylo zmíněno, Velikonoce jsou v Estonsku známé také jako Kiigepühad neboli svátek houpání. Proč? V estonské lidové tradici byly houpačky součástí života na vesnici, byly určeny pro dvě a více osob a konstruovány z velkých dřevěných trámů. Houpání je spojeno s teplými měsíci, a tak není divu, že se houpání stalo součástí oslav Velikonoc jako uvítání přechodu ze zimy do jara.

Velikonoční neděle a dávání vajíček

Velikonoční neděle je dnem plným slavností. V tento den se obvykle vyměňovala vajíčka nebo se dávaly drobné dárky. Mladí lidé se scházeli u vesnické houpačky a děvčata dávala chlapcům velikonoční vajíčka, která ozdobila, jako poděkování za to, že postavili houpačku, na které pak strávili odpoledne. Lidé se také scházeli ve svých domovech nebo v místní hospodě a vyměňovali si vajíčka jako dárky.

Jaké jsou estonské Velikonoce?

Velikonoční neděle je v Estonsku největším svátkem celého velikonočního období. Na rozdíl od klidného a domácího charakteru Velkého pátku je velikonoční neděle dnem hodování, her a setkávání. Stejně jako v mnoha jiných zemích je i v Estonsku ústřední událostí tohoto dne velikonoční oběd.

Oblíbeným hlavním jídlem je telecí maso, doplněné o vejce a sýry. Vejce se nejčastěji podávají smíchaná s máslem a používají se jako pomazánka. V neposlední řadě se o Velikonocích v Estonsku konzumuje sulc, nejčastěji s křenem a zakysanou smetanou.

Nezbytnou součástí estonského velikonočního stolu je pasha, sladký krémový dezert, který se připravuje z tvarohu, sušeného ovoce, likéru, másla a cukru. Někteří do něj přidávají též ořechy a koření.

Jaká místa v Estonsku o Velikonocích navštívit?

Chcete estonské Velikonoce zažít na vlastní kůži? Poradíme vám, kam se můžete vydat.

• Tallin  – v hlavním městě si nenechte ujít návštěvu Etnografického muzea pod širým nebem, které udržuje staré estonské dědictví a tradice. O Velikonocích se zde můžete zúčastnit místních velikonočních her, vyzkoušet si tradiční barvení vajíček a ochutnat typické velikonoční speciality.

• Tartu – kromě Tallinu se vyplatí navštívit i druhé největší město Estonska, ve kterém se nachází nejstarší a nejslavnější estonská univerzita. Město je přímo předurčené k romantickým jarním procházkám.