Na andorrské Velikonoce si připravte ozdobený koš na dlouhé tyči a palmové listy

Víte, jak se slaví Velikonoce v Andoře?

Nechávají si posvětit palmové listy, hrají hry s vajíčky a účastní se mší v kostele.

Jejich koledování je báječná společenská událost.

Historie Velikonoc v Andoře

Po příchodu křesťanství se v Andoře probíhala oslava Velikonoc v Andoře stejně, jako v ostatních katolických zemích v Evropě. Až když se stala Andorra samostatnou zemí (v roce 1278), zůstala od ostatních oddělena natolik, že se tradice a zvyky mohly svébytně vyvíjet. Je ale vidět velká podobnost tradic se sousedními zeměmi, hlavně Španělskem. Proto jsou některé zvyky (především ty regionální), pro Andorru specifické.

Poznejte andorrské Velikonoce den po dni

Palmová neděle

Velikonoční týden začíná Květnou nedělí, které se zde říká Palmová neděle. Lidé chodí do kostela na mši, kde si připomínají Ježíšův příjezd do Jeruzaléma. Symbolem jsou palmové listy. Dodnes kmotry obdarovávají své kmotřence a kmotřenky palmovým listím. Děti si je pak berou do kostela, kde jim je místní kněz požehná. Nebo se kropí a žehnají svěcenou vodou při procesích a společných písních před kostelem. Posvěcené palmové listy se buď tedy dávají darem, nebo se dávají nad okna nebo nad vstupní dveře, aby přinášely ochranu domu a jeho obyvatelům.

Velký pátek

Na Velký pátek se koná velká slavnostní mše. Věřící si připomínají ukřižování a smrt Ježíše Krista. Někteří lidé se dokonce účastní procesí, kdy nesou kříže.

Velká sobota 

Během soboty se v Andoře připravují na oslavování Nanebevstoupení Páně. Koná se vigilie, lidé se modlí a drží půst. Hodně lidí tráví tento den poklidně modlitbami a v kruhu rodiny. 

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle je nejdůležitějí den oslav. Koná se zvláštní mše v kostele a oslavuje se Nanebevstoupení Páně. Půst je ukončen velikonočními jídly s rodinou a přáteli.

Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí je v Andoře pracovní den, někteří lidé se vrací do práce, děti do školy. I tak se zde slaví Nanebevstoupení Páně. Konají se mše v kostele, rodiny se scházejí a jedí velikonoční jídla. Často se chodí na procházky do přírody, lidé se tak těší z příchodu jara. S dětmi se v tento den hrají různé hry s vajíčky. 

Jak je to v Andoře s velikonočními vajíčky

V Andoře dávají přednost přírodnímu barvení vajíček. Nejčastěji se barví ve vodě s cibulovými slupkami nebo v kávě. Náročné zdobení probíhá v kruhu rodiny a přátel. Jsou symbolem Velikonoc, lidé si je dávají darem, používají je jako dekorace  a také s nimi hrají různé hry. 

Tradiční hry s velikonočními vajíčky

Carrera de huevos (závod s vajíčky) je jednou z tradičních her s vajíčky, která se hraje venku. Hráči se postaví na startovní čáru. Cílem hry je, aby hráči dokázali dostat vajíčko za určenou cílovou čáru. Čí vajíčko se dostane do cíle jako první a neporušené, ten vítězí. Legrace spočívá ve vymýšlení různých strategií, jako třeba hodit vajíčko do cíle, nebo ho tam opatrně, ale rychle, přenést.

Coger el huevo (chytání vajíčka) patří mezi další tradiční hry s velikonočními vajíčky. Má mnoho podob, ale hlavní myšlenkou hry je chytit vajíčko a udržet po určenou dobu, aniž by vám ho sebral jiný hráč. A samozřejmě se vám vajíčko nesmí rozbít. 

Karamelky aneb jak se v Andoře koleduje

Karamelky je název pro oblíbené velikonoční písně, které zpívají koledníci o Velikonocích. Jejich obsah byl původně náboženský, oslavoval vzkříšení Ježíše Krista. V současnosti se zpívají ale i světské písně. 

Na koledu se vydávají lidé ve skupinách, zpívají přátelům a sousedům pod balkony. Někdy mívají také instrumentální doprovod nebo dokonce k tomu tancují. Když dozpívají, podávají velký, stuhami ozdobený košík na dlouhé tyči do výšky, aby ti, co stojí na balkonech do něj mohli vložit koledu. Nejčastěji se dávají vajíčka, klobásy, někdy i peníze. Koledníci se o ni nakonec rovným dílem dělí.

Co se jí na Velikonoce v Andoře?

O Velikonocích se jí pečené maso, hlavně jehněčí, které se podává jako hlavní chod. Jako nejběžnější a tradiční velikonoční pokrm se zde připravuje Mona.

Mona

Mona znamená marocky dárek a kmotři ji dávají svým kmotřencům. Tak to chodí už od 15. století. Dort také symbolizuje konec čtyřicetidenního půstu. 

Mona bývá často ozdobená vajíčky, jedno pro každý rok života dítěte. (Tato tradice platí do dvanácti let věku dětí. Možná proto, že už by pak byl problém, umístit na koláč tolik vajíček.)

Současná podoba mony je sedvičový dort plněný meruňkovým džemem s čokoládovou polevou a okázalým pestrobarevným zdobením. Pro ozdobu se používají peříčka, figurky princezen i fotbalistů, prostě tak, aby obdarovávané děti co nejvíce nadchly. Jen do konce svatého týdne se jich prodá přes půl milionu.

Andora má svými zvyky hodně blízko ke Španělsku, hlavně katalánské zvyky se hodně prolínají do andorrských Velikonoc. Podívejte se sami, takto se slaví Velikonoce ve Španělsku.