Vše o úterý před masopustem. Proč se slaví a jaké se dodržují v tento den tradice?

Masopustní úterý je den, který bezprostředně předchází Popeleční středě, jež je začátkem půstu. 

Přesné datum masopustního úterý se rok od roku mění. Jedna věc však zůstává stejná – je to vždy 47 dní před Velikonoční nedělí. Níže v článku zjistíte, proč tento den slavit a jaké tradice a zvyky mu vládnou.

Vše o masopustním úterý 

V češtině je tento den známý také jako „Maškarní úterý“. V angličtině se tento den nazývá „Shrove Tuesday“. Slovo  „shrove“ je odvozeno do „shrive“, které je odkazem na zpověď hříchů jako přípravu na půst. 

Ačkoliv se tento den stále považuje za den sebezpytování a introspekce, na mnoha místech získalo charakter veselení se na karnevalech a v průvodech. 

V jiných zemích se úterý, spojené s následným masopustem, jmenuje jinak. Například v Německu se masopustu říká „Fastnachtô“, což znamená „Předvečer půstu“ a na Islandu se nazývá „Sprengidagur“, což znamená „Den praskání“. Ve Francii a některých dalších částech světa se svátek nazývá „Mardi Gras“, což pochází z francouzského výrazu, který lze přeložit jako „tučné úterý“.

Na kdy vychází masopustní úterý?

Zvyky a tradice

Dni vládne jídlo

V řadě evropských zemí se tradičně jí palačinky, jelikož se připravují z vajec, cukru a tuku, což jsou ingredience, které se během půstu nesmí jíst. Snahou je sníst všechno, co by se mohlo během postní doby zkazit.

V Irsku a v mnoha zemích Commonwealthu je tento den známý jako „Pancake Day“ nebo „Pancake Tuesday“. Podobně bohaté předvelikonoční pohoštění, zvané „sladké pa̡czki“, je tradiční v Polsku.

Pořádají se závody v házení palačinek

Palačinky se během tohoto svátku nejen jedí – lidé s nimi také závodí! Palačinkové závody jsou zábavnou tradicí masopustního úterý. Při této aktivitě se lidé předhánějí v házení palačinek na pánvi. 

Dnes se palačinkové závody často pořádají s cílem získat peníze na charitu a pomoci potřebným.

Zvoní zvony

V mnoha protestantských a římskokatolických křesťanských církvích je oblíbeným rituálem masopustního úterý zvonění kostelních zvonů. Zvonění vyzývá věřící, aby se vydali ke zpovědi a začali smažit palačinky.

Některé kostely také pálí palmy, rozdané při liturgii na Květnou neděli v předchozím roce, aby se z nich vyrobil popel, který se bude používat při bohoslužbách, konaných hned následující den, na Popeleční středu.

Přemýšlí se o postních obětech

Mnoho křesťanů na masopustní úterý přemýšlí a rozhoduje se o tom, jaké postní oběti budou během půstu přinášet. Při podstupování postní oběti se věřící modlí za sílu. Při modlitbách se často používá věta, která povzbuzuje spolu křesťany v jejich postních slovech: „Kéž Bůh požehná tvé postní oběti.“

Konají se průvody

Do ulic vycházejí lidé v maskách i bez nich a zapojují se do průvodů, které jsou doprovázeny pochodovými kapelami a místními spolky. Masky představují bájné postavy, ale také postavy politiků, ze kterých si lidé utahují.

Pranostiky na Masopustní úterý

Stejně, jako jsou s Velikonocemi spojeny tradiční velikonoční pranostiky, také masopustní úterý má několik pranostik, které zvěstují, jak bude vypadat následující rok.

• Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok.
• Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.
• Bude-li v úterý masopustní neb v středu vítr aneb vichr,
  tehdy celý půst větrný bude.
• Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
• Konec masopustu jasný – len krásný.

Historie

Tradice britských křesťanů, kteří si na masopustní úterý pochutnávají na palačinkách, sahá až do 16. století. Vedle hodování se lidé v tomto období snažili zpytovat své svědomí a zbavit se všech hříchů.

Ælfric z Eynshamu ve svých „Církevních institucích“, z doby kolem roku 1000 n. l., uvádí: „V týdnu bezprostředně před postní dobou má každý jít ke svému zpovědníkovi a vyzpovídat se ze svých skutků a zpovědník ho má tak usvědčit, aby pak mohl slyšet, co má dělat.“

Masopustní úterý, také známé jako Tučné úterý nebo Palačinkový den, je posledním dnem před Popeleční středou, která zahajuje 40denní půst před Velikonocemi. 

Tento náboženský svátek se v mnoha křesťanských zemích slaví účastí na zpovědi a rozhřešení, rituálním pálením palem z předešlého svatého týdne, dokončením vlastní postní oběti a také pojídáním palačinek a dalších sladkostí.