Co a kdy je na Velikonoce Květná neděle? Zvyky a tradice

První den Svatého týdne v sobě skrývá mnoho náboženských i světských významů.

Jakou událost si křesťané po celém světě připomínají?

Proč jsou symbolem tohoto dne palmové ratolesti?

Jaké tradiční pokrmy se připravují?

Poznejte, jak se slaví Květná neděle.

Co je Květná neděle?

Květná neděle, latinsky Palmare či Dominica in Palmis, je poslední neděle v rámci čtyřicetidenního půstu. Tento den zahajuje nejdůležitější období Velikonoc – Svatý týden.

V tento den si křesťané připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a počátek jeho utrpení. Název souvisí s Ježíšovým vítáním. Lidé jej totiž vítali palmovými ratolestmi, respektive jejich jarními výhonky, které mu házeli k nohám. Odtud tedy pojmenování květná nebo palmová neděle.

Palmová neděle je příležitostí k zamyšlení nad posledním týdnem Ježíšova života a pro křesťany je časem, kdy mají připravit svá srdce na radost z jeho vzkříšení. Slaví se jak v církvi římskokatolické, tak pravoslavné.

Kromě pojmenování Květná neděle se můžete setkat též s označením Palmová neděle, Pašijová neděle, Beránkova neděle nebo Květnice.

Kdy se slaví Květná neděle?

Tento svátek je v křesťanských církvích poslední nedělí půstu a prvním dnem Svatého týdne. Připadá na neděli před Velikonocemi a je vždy pohyblivým svátkem. Na kdy vychází Květná neděle v příštích letech?

Historie

Jak jsme již zmínili výše, Květná neděle je oslavou Ježíšova triumfálního vjezdu do Jeruzaléma, o kterém se zmiňují všechna čtyři evangelia. Ježíš přijel do města na oslu, zástupy lidí před něj rozprostíraly své pláště a palmové ratolesti a provolávaly: „Hosana Synu Davidovu“ a „Požehnaný, který přichází ve jménu Páně“.

Význam toho, že Ježíš jede na oslu a jeho cesta je dlážděna palmovými ratolestmi, je naplněním proroctví, které pronesl prorok Zachariáš.

V biblických dobách krajový zvyk vyžadoval, aby králové přijíždějící v průvodu jeli na oslu, neboť osel byl symbolem míru. Palmové ratolesti symbolizovaly vítězství a triumf, ve starověku se často používaly k uctění vítězných bojovníků.

Kořeny církevních oslav tohoto dne spadají do 4. století. Rané obřady se skládaly z modliteb, chvalozpěvů a kázání, lidé chodili na různá svatá místa po Jeruzalémě.

Změny provedené v 6. a 7. století vyústily ve dvě nové tradice Květné neděle – první z nich bylo rituální žehnání palmových ratolestí a druhou pak ranní procesí namísto večerního.

V dnešní době se tradice Květné neděle v podstatě neliší od tradic, které se dodržují již od 10. století. Obřad začíná žehnáním palem. Následuje procesí, poté se slouží mše, při níž se zpívají pašije. Poté si mnozí lidé palmy odnesou domů.

Zvyky a tradice

Při nedělní mši v kostelích kněz obvykle světí palmové ratolesti, případně větvičky kočiček nebo vrby a z Bible předčítá části o příjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Také se začínají zpívat pašije.

Lidé dříve přinášeli v procesích do kostela i březové větvičky nebo ratolesti z jívy, tisu či jasanu. Větvičky se pak svazovaly stuhami, v tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista.

Palmové ratolesti

Jedním z nejvýznamnějších symbolů Květné neděle jsou palmové ratolesti. Ty mají kořeny v biblickém příběhu o Ježíšově vjezdu do Jeruzaléma, kdy ho zástupy vítaly máváním palmovými ratolestmi a jejich pokládáním na zem na znamení úcty a respektu.

Obřady žehnání

Během těchto obřadů kněží žehnají palmové či jiné ratolesti, které si věřící následně odnášejí domů a uchovávají je jako duchovní památku nebo je umisťují za náboženské ikony ve svých domovech.

V některých křesťanských církvích se požehnané palmové listy a ratolesti později spálí a jejich popel se použije při bohoslužbách na Popeleční středu v následujícím roce, což symbolizuje koloběh života, smrti a vzkříšení.

Palmové kříže

Dalším symbolem spojeným s Květnou nedělí jsou složité kříže vyrobené spletením palmových listů. Představují kříž, na kterém byl ukřižován Ježíš a v mnoha zemích se rozdávají věřícím při bohoslužbách na Květnou neděli jako viditelná připomínka Ježíšovy oběti.

Procesí

Rovněž náboženská procesí jsou jedním z typických zvyků, se kterým se na Květnou neděli lze setkat. Tato procesí obvykle zahrnují skupinu věřících, kteří nesou palmové ratolesti. Průvod symbolizuje věřící, kteří chtějí přijmout Ježíše do svých životů a srdcí, stejně jako to učinil zástup lidí v Jeruzalémě.

Lidové zvyky na Květnou neděli

Kromě náboženských tradic se o Květnou neděli dodržovalo i mnoho světských zvyků. I když jsou jinak Velikonoce plné velikonočních dobrot, o Květné neděli by se prý nic péct nemělo. Lidé věřili, že by se zapekly i květy na stromech a pak by nebyla žádná úroda.

Zvykem také bylo vymetat dům zelenými ratolestmi. Větvičky měly z domu vyhnat veškeré neřesti a nemravnosti. V neposlední řadě se věřilo, že na Květnou neděli by si lidé měli obléci nové oblečení, aby následující rok jen „kvetli“.

Tradiční pokrmy

Palmová neděle je nejen časem duchovního rozjímání, ale také příležitostí pochutnat si na tradičních jídlech. V různých zemích se v tento den připravují jedinečné pokrmy, které v sobě obvykle ukrývají symbolický význam. Zatímco v českých krajích se radilo nic nepéct, v jiných zemích tento zákaz neplatil.

Hot cross buns

V anglicky mluvících zemích jsou typickou pochoutkou na Květnou neděli tyto malé „bochánky“ s křížem na povrchu, které se běžně konzumují též na Velký pátek.

Pašijový beránek

V mnoha středomořských zemích, zejména v Řecku a Itálii, se připravuje pokrm známý jako pašijový beránek. Jde o pečené jehněčí maso, které symbolizuje Ježíše jako obětního beránka. Často se ochucuje bylinkami, jako je rozmarýn, a podává se s pečenými bramborami a zeleninou.

Pinca

V Chorvatsku a Slovinsku se na Květnou neděli konzumuje pinca. Jde o jakýsi mazanec s rozinkami namočenými v rumu, pomerančovou kůrou a vejci. Rodiny se scházejí, aby pincu společně rozlomily, což symbolizuje jednotu a sdílení požehnání.

Äggakaka

Ve Švédsku je oblíbeným pokrmem, který se podává na Květnou neděli Äggakaka . Jde o jakousi „palačinku“, která se připravuje z vajec, mléka a mouky a podává se s uzeninami, jako je slanina nebo šunka.

Květná neděle ve světě

I když některé zvyky a tradice jsou společné všem zemím, ve kterých hrálo či dodnes hraje křesťanské náboženství významnou roli, existují i mnohé tradice a zvyky, které jsou jedinečné.

Španělsko

V některých španělských regionech, například v Andalusii, zdobí na Květnou neděli ulice složité koberce z barevných květin a jiných přírodních materiálů. Tyto dekorace známé jako „alfombras florales“ vytvářejí úžasná dočasná umělecká díla.

Skandinávie

Lidé v Norsku zdobí na Květnou neděli své domy březovými větvičkami a malovanými vajíčky. Ve Finsku se děti převlékají za velikonoční čarodějnice a obcházejí domy a nabízejí vrbové větvičky výměnou za sladkosti. Větvičky jsou zdobené stuhami a peříčky.

Polsko

V Polsku je zvykem vytvářet krásné a velmi propracované dekorace zvané „palmy“. Tyto umělecké výtvory se vyrábějí z barevných stuh, sušených či papírových květů a složitě stočených listů. Palmy, které někdy dosahují úctyhodné výšky, se hrdě vystavují během procesí na Květnou neděli. V mnoha městech se pořádají soutěže o nejkrásnější palmu.

Lotyšsko

V Lotyšsku se vrbové větvičky se na Květnou neděli používají ke šlehání, podobným způsobem jako u nás pomlázka o Velikonoční pondělí. Většinou rodiče ráno šlehají své děti, tento zvyk je spojován s dobrým zdravím.

Etiopie

Křesťané v Etiopii nazývají Květnou neděli Hosanna podle jásotu, kterým prý lidé vítali Ježíše při jeho příchodu. Lidé v tento den splétají palmové listy do složitých dekorací, zejména prstenů.

Filipíny

Filipíny si Pašijovou neděli připomínají dramatickými rekonstrukcemi Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma. Místní obyvatelé se převlékají za biblické postavy včetně Ježíše a účastní se procesí na oslech. Kromě toho Filipínci splétají palmové listy do složitých tvarů, kterým se říká palaspas. V kostele je požehnají a poté si je odnášejí domů pro štěstí.

Otevírací doba na Květnou neděli

Tento den není v České republice státním svátkem, a tak se na něj nevztahují zákonná omezení ohledně otevírací doby. většina obchodů má proto otevřeno podle své běžné nedělní otevírací doby.