Co a kdy je na Velikonoce Bílá sobota? Zvyky a tradice

Díky předešlému svátku na Velký pátek je druhým dnem prodlouženého velikonočního víkendu.

Proč se s tímto dnem pojí právě bílá barva a jakou událost připomíná?

A co byste měli o Bílou sobotu dělat, aby byly Velikonoce oslaveny tak, jak se patří?

To a ještě mnohem více vám prozradíme na následujících řádcích.

Co je Bílá sobota?

Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua a zároveň sedmým dnem Svatého týdne. Jde o den smutku a rozjímání, který tiše předznamenává nejdůležitější část Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně.

Už večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu.

A kde se vzal název tohoto dne? Bílá barva je znakem čistoty a zároveň barvou roucha křtěnců, kteří se při velikonoční vigilii neboli o „velkou noc“ nechávají pokřtít.

Kdy se slaví Bílá sobota?

Jde o den mezi Velkým pátkem a Velikonoční neděli neboli Božím hodem velikonočním. datum se stejně jako u dalších dní velikonočního týdne každý rok mění. Na kdy vychází Bílá sobota v příštích letech?

Historie

Bílá velikonoční sobota byla v Ježíšově příběhu druhým dnem, kdy ležel ve skalním hrobě poté, co byl ukřižován na vrchu Golgota a jeho mrtvé tělo bylo sundáno z kříže.

Ježíš ležel ve skalním hrobě zavinut v plátně a vchod do hrobu byl zavalen kamenem. Jeho učedníci byli zarmouceni a museli se srovnávat s nejistotou, která je po smrti mesiáše zasáhla.

Mnozí křesťané tento poslední den Svatého týdne jako den, kdy Ježíš „odpočíval“ od svého díla, kterým daroval lidstvu vykoupení, neboť když Ježíš umíral, tak údajně zvolal: „Dokonáno jest!“.

V noci ze soboty na neděli však bylo po příchodu k hrobu zjištěno, že kámen, který zakrýval vchod, byl odvalen a Ježíš Kristus v hrobě neležel. Vstal z mrtvých.

Svatý oheň

Svatý oheň je zázrak, který se každý rok odehrává v Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě právě na Bílou sobotu. Je považován za nejstarší každoroční zázrak v křesťanském světě, je zdokumentován nepřetržitě od roku 1106. V mnoha pravoslavných zemích je obřad Svatého ohně vysílán v přímém přenosu.

Obřad začíná v poledne, kdy jeruzalémský patriarcha předčítá zvláštní modlitbu. Shromáždění křesťané pak zpívají „Pane, smiluj se“, dokud Svatý oheň nesestoupí na lampu s olivovým olejem, kterou drží patriarcha, když je sám v hrobové komoře.

Poté patriarcha vyjde ven a zapálí svíce, které rozdá věřícím. Oheň prý také samovolně zapaluje další lampy a svíce v okolí kostela. Poutníci tvrdí, že tento oheň během prvních 33 minut po zapálení nespálí lidskou kůži.

Zvyky a tradice

Jelikož je sobota před Velikonocemi dnem smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. To odkazuje na pozastavené postavení Kristových následovníků v době mezi jeho ukřižováním a zmrtvýchvstáním.

Dochází pouze k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které na Zelený čtvrtek symbolicky odletěly do Říma.

Velikonoční vigilie neboli Velká noc

Dříve bývalo ohraničení jednotlivých dní vnímáno trochu jinak než dnes. I proto je možné říkat, že Ježíšovo tělo leželo v hrobě po tři dny, protože byl pohřben v pátek, poté tam byl v sobotu a ze soboty na neděli vstal z mrtvých. Část neděle ale v hrobě ještě ležel – počítá se tedy pátek, sobota i neděle.

Zmrtvýchvstání se tak podle náboženských historických pramenů odehrálo v noci ze soboty na neděli a odtud vznikl i název Velikonoce – Velká noc neboli vigilie.

Posvěcený oheň a velikonoční paškál

K oslavám Zmrtvýchvstání Páně docházelo po západu slunce o Bílé sobotě. Před kostely se zapalovaly ohně, které se světily, poté se z nich zapalovaly velikonoční svíce. Tyto vysoké svíce, kterým se říká paškál, jsou symbolem Ježíše jako světla světa.

Věřící si po noční bohoslužbě zapalovali od posvěceného ohně polínka, která si odnášeli domů do kamen a pecí. Popel z posvěceného ohně se pak sypal na pole, aby byla dobrá úroda.

Velikonoční vajíčka a pomlázky

S tímto dnem ale souvisí též řada lidových tradic. Ráno bylo zvykem, že se děvčata chodila ještě před prvními ranními slunečními paprsky opláchnout vodou z potoka, aby jim nenaskákaly pihy.

Také se vymetaly domy novými košťaty a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok. Někteří hospodáři třásli ovocnými stromy v sadech, což mělo přinést dobrou úrodu.

V neposlední řadě si chlapci pletli z vrbového proutí pomlázky a dívky malovaly velikonoční vajíčka. typickou barvou byla v minulosti především červená, která symbolizovala krev Ježíše Krista.

Tradiční pokrmy

Sobota je posledním dnem půstu, přesněji řečeno než zapadlo slunce, ještě platil půst. K obědu jedly polévky z jarních bylinek, k večeři už se ale podávala velikonoční nádivka, která obsahovala maso.

Kromě toho jde o den, který je v kuchyni ve znamení velký příprav na Boží hod velikonoční. Co to znamená? Pekly se mazance a beránci.

Bílá sobota ve světě

Některé evropské i mimoevropské země mají své vlastní zajímavé zvyky a tradice, které v tento den praktikují. Pojďme si některé z nich představit.

Polsko

Poláci v tento den přináší do kostela košíky s potravinami, které budou na svátečním stole o Velikonoční neděli. Většina potravin, například vejce, chléb, uzené maso či sůl, mají určitý symbolický význam. Polští kněží tyto košíky žehnají.

Mexiko

S nevšední tradicí se v tento den setkáme v Mexiku. Je spojena s Jidášem. Mexičané v předešlých dnech vyrábějí figuríny Jidáše z papíru a dalších materiálů. Tyto postavičky následně v sobotu večer pálí.

Jinou možností je, že do nich při výrobě dají „malé výbušné zařízení“, které poté odpalují. Zajímavostí je, že jde sice o podobiznu Jidáše, ale obličeje některých z nich připomínají filipínské politiky a další osoby z veřejného života.

Makedonie

V Makedonii je v sobotu zvykem chodit na hřbitov. Lidé přinášejí svým blízkým velikonoční vajíčka, která nechávají na hrobech.

Otevírací doba na Bílou sobotu

Vzhledem k tomu, že tento den není v České republice státním svátkem, většinu obchodů můžete navštívit bez omezení podle jejich běžné provozní doby.