Básničky a říkanky na Velikonoce nejen pro koledníky

Nakreslit kvítka na skořápky

vajíčkům ve všech ošatkách,

od jara, co už se chytlo drápky,

a tiše pak žasnout – ááách!

Ať radost je poselstvím svátků,

a za vzkříšení díky, Pane,

jak jen to všechno říci vkrátku?

Velikonoce budiž požehnané.

Sluníčko nám krásně svítí,

na zahrádkách kvete kvítí.

A co bude zakrátko?

Vylíhne se kuřátko.

Taky malá housátka,

utečou nám za vrátka.

Uvaříme vajíčka,

velká i ta maličká.

Beránka si upečeme,

polevou ho polijeme.

Chlubilo se vejce jedno,

že prý všechnu moudrost snědlo.

Chlubilo se ještě chvíli,

pak ho v hrnci uvařili.

Natřeli ho na červeno,

budiž jaro oslaveno.

Koledníkům ho pak dali,

radostí si zavýskali.

Smrtná neděla, kdes klíče dala?

Dala jsem je, dala Květné neděli.

Květná neděla, kdes klíče dala?

Dala jsem je, dala Květným pondělkům.

Květný pondělku, kdes klíče poděl?

Poděl jsem je, poděl Zeleným čtvrtkům.

Zelený čtvrtku, kdes klíče poděl?

Poděl jsem je, poděl svatému Jiří.

Svatý Jiří vstal, zemi odmykal,

aby rostla tráva, tráva zelená.

V nůši malý zajíček

nesl kopu vajíček

potkala ho včela,

jedno po něm chtěla.

Dávala mu za to

pampeliščí zlato

přidávala hned

jabloňový med.

Zajíci se zdálo

že je to moc málo,

vajíčka si vzal,

a šel zase dál.

Velikonoční zajíček

nese kopu vajíček,

nese je na Velikonoce,

skončila mu v potoce.

Chudák zajíc pláče, pláče,

ouška v řece při tom máče.

Zajíc vejce nedonesl,

lidem štěstí však přinesl.

Když k nám běžel zajíček,

na zádech měl balíček.

V ruce nesl vajíčka

vznikla o tom písnička.

Když přiběhl před dveře,

čekal, kdo je otevře.

Otevřela hospodyně,

ta ho vzala do kuchyně

A tam plno dětiček

otvíralo balíček.

Z něj vyskočilo jaro,

nejedno srdce zaplesalo.

Přišlo jaro, slunce svítí,

v zahradách je plno kvítí.

Co to ptáčci štěbetají?

Že mi tady rádi dají

malovaná vajíčka,

co přinesla jim slepička.

Šel zajíček brázdou

a měl kapsu prázdnou.

Potkala ho slepička,

dala mu tři vajíčka.

Zajda rychle nelenil

a vajíčka nabarvil.

Barvil je až do rána,

aby je mohl rozdávat.

Vstávej vstávej píšťaličko,

spala jsi už dost,

koho potkáš na tom světě,

hraj mu pro radost.

Otloukej se píšťaličko,

otloukej se zvesela,

abys měla krásný hlásek,

a nebyla kyselá.

Ťuk ťuk, kdo to je?

To kuřátko ve vajíčku,

hledá místo pro hlavičku,

už chce ven,

podívat se na ten krásný den.

Vyšupej mě maličko

dám ti za to vajíčko.

Skryté bude v něm

všechno krásné jen.

Co to může být?

Nech se překvapit.

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

V ošatce mám vajíčka,

co snesla mi slepička.

Jsou tam krásné malované,

také pěkné bílé,

jen si vemte koledníci,

které jsou vám milé.

Malujeme vajíčka pro bratrance, pro strýčka.

To nejhezčí tatínkovi, taky jedno dědečkovi.

Ještě klukům ze školky, žádná nejsou pro holky.

Ale vejce z čokolády máme i my holky rády.

Doufáme, že v pondělí,

se s námi někdo rozdělí.

Dnes si přijdou koledníci pro barevná vajíčka,

chystala je malovala,maminka i dceruška.

Poprosíme hlavně jemně aby proutek zašvihal,

Rozdaly jsme výslužku a kluci zas šli o dům dál.

Malované vajíčko,

to je moje srdéčko,

dávám Ti ho z lásky,

s něžným švihnutím pomlázky.

Malujeme vajíčka,

zbývá krátká chvilička.

A tak pozor, holky, dejte,

vyšlehat se nenechejte.

Anebo jenom trošičku,

ať neztratíte fyzičku.

Mládí ať vám pěkně vzkvétá,

po další dlouhá léta.

Klíčovou dírkou

dívám se potají

na kluky,

co s pomlázkou

za dveřmi čekají.

Kterému z nich dám vajíčko červené,

co je mi tolik milené?

Modrá, žlutá, červená,

vejce mám pěkně barevná.

Ještě dám na ně

obtisky,

zanechám na nich

svých rtů otisky.

Až na koledu přijdeš

k nám,

to nejhezčí Ti z lásky

dám.

Vejce k vejci do košíku

nadílku si rovnáme,

přišel dnes čas  koledníků,

Velikonoce tu máme.

Oslavme je, jak se patří,

ať se každý zaopatří

vajíčkem či dobrotou

co děvčata nám dají s ochotou.

Koleda koleda jarní trávo,

ať je tady všecko zdrávo.

Koleda koleda travičko,

vyskoč aspoň maličko.

A pak ještě výš

udělej nám skrýš

pro zajíčka,

pro vajíčka

i pro toho koledníčka.

Vrbová pomlázka,

mluví jednou v roce,

má zlatá dívenko,

dáš-li Ty mně srdce?

To je moje srdéčko,

dávám Ti ho z lásky,

ať nemáš na čele vrásky.

Šlehám, šlehám tetičku,

dostanu vína skleničku.

Nedáte-li skleničku,

dejte sladkou hubičku.

Anebo radši obojí,

ať vás to moc nebolí!

Pomlázka se čepejří,

babička mi nevěří,

vystrčte, dědečku,

babičku ze dveří.

Neskrývej se, děvče,

před mou žílou z proutí,

neutíkej, nekřič,

mně se nevykroutíš.

Navaž na tu žílu

pentli nebo stužku,

neotálej, děvče,

čekám na výslužku.

Hody, hody, doprovody,

kuřátko šlo do hospody,

dalo si tam frťana,

tancovalo do rána.

Hody, hody, doprovody,

pijem všechno kromě vody.

Vezmeme si chlebíček,

pár barevných vajíček.

Za to, že jste přející,

zmalujem vám zadnici.

Ještě kousek čokolády

a za rok jsme zase tady.

Hody, hody, doprovody, já jsem ten Váš zajíček,

co Vám vždycky z jara nosí spoustu vajíček.

Letos nikde po okolí není žádná slípka,

protože ji skolila nejspíš ptačí chřipka.

Takže na mě nečekejte, nemám, s čím bych chodil,

budu ležet v pelíšku a vypnu si mobil.

Hody, hody doprovody,

Ježíš dělal víno z vody.

Přišla na něj celní správa,

dostal flastr jako kráva.

Místo tří dnů na kříži

stráví pár let za mříží.

Hody hody doprovody,

dejte vejce malovaný.

Dejte jedno nebo dvě,

pomlázka vás prožene.

Mladou, starou, tlustou, tenkou

pokřtím vrbovou pletenkou.

Pomlázkou s mašlí barevnou,

z vrbového proutí kroucenou

Ať už se zadnice do ruda barví,

pomlázka přinese štěstí a zdraví.

Přišel jsem dnes na koledu, nic dalšího už nedovedu.

Hody, hody, panáka,

než slepička zakdáká

raději nám dejte,

nebo si nepřejte,

jak vás vymrskáme,

silné pruty máme.

Koukám jenom po vajíčku,

nechci žádnou štamprličku.

Kdybyste mi dali pít,

byl bych za to doma bit.

Žádný rum či slivovice,

jen malované vejce.

Mám já doma ženu zlou,

tu neopiju výmluvou.

Při barvení vajíček

ošukal mě zajíček.

Zajdo, zajdo, ty jsi prase

ale zítra zajdi zase.

Hody, hody doprovody,

kdosi poblil vaše schody!

Pokud si je neutřete,

úraz si pak uženete!

Já to nebyl, jdu jen kolem,

loukou, lesem, vsí i polem.

Opilý jsem trošičku,

mám jen malou opičku.