Vše o velikonočním řehtání. Proč se tradice dodržuje a co se v tento den děje?

Zajímáte se o tradici zvanou „velikonoční řehtání“, nebo také „velikonoční řehtačka“ či jen „řehtání“?

Co se v tento den děje, proč a kde se tradice dodržuje? 

Přinášíme vám všechny potřebné informace o tomto zvyku, včetně jeho historie. 

Vše o velikonočním řehtání

Jedná se o tradiční český zvyk, který se dodržuje pouze v některých oblastech České republiky, jako je například Morava nebo východní Čechy.

Řehtání spočívá v tom, že chlapci z dané vesnice chodí s řehtačkami v rukou a dělají co největší rachot. Řehtání probíhá od Zeleného čtvrtka do Velkého pátku.

Poté se v řehtání pokračuje ráno na Bílou sobotu, po čemž následuje tradiční koleda neboli „vyřehtávání“. Chlapci vytvářejí hluk tak dlouho, dokud nedostanou peníze, které si mezi sebou rozdělí. 

Na kdy vychází začátek velikonočního řehtání?

Symbolika řehtání

Některé prameny hovoří o tom, že vytváření co možná největšího hluku pomocí řehtaček má znázorňovat souboj mezi obyvateli různých vesnic. Hlukem dávají lidé najevo svou sílu. Řehtání probíhá v průvodu, kdy lidé drží řehtačky, které jsou vyrobeny převážně ze dřeva a jsou zdobené nejrůznějšími ozdobami, jako jsou barevné stužky nebo květiny.

Jiné zdroje uvádějí, že velikonoční řehtání může symbolizovat probouzení přírody po dlouhé zimě, další zase, že se jedná o souboj dobra a zla nebo zimou a jarem.

Historie

Bohužel jasný původ tradice velikonočního řehtání není přesně znám. Dříve zvuk řehtaček svolával věřící na bohoslužbu, jelikož tradice hovoří, že o Zeleném čtvrtku a na Velký pátek v kostele nezvoní zvony, protože odletěly do Říma. Tvrdilo se, že se zvony vrací až o Bílé sobotě. Právě řehtání mělo zvony nahradit.

Některé zdroje uvádí, že řehtání bylo spojováno s rituály, které se prováděly k zahnání zlých sil v období jara. Řehtačky jsou také spojovány s tradicí, kdy knězi v kostelech tloukli knihami nebo dřevěnými předměty o lavice a dlažbu v chrámech. Toto mělo symbolizovat chaos, který nastal poté, co byl Ježíš Kristus ukřižován. 

Řehtání vždy probíhalo o Zeleném čtvrtku, a to přesně v poledne. Poté docházelo k řehtání ráno, v poledne a večer až do Bílé soboty. O Velkém pátku se řehtalo vždy ve tři hodiny odpoledne, což měl být čas, kdy došlo k ukřižování Ježíše Krista.  

Této tradice se účastnili vždy chlapci. Průvodu „velel“ vždy nejstarší z nich, který byl často ministrantem. Úlohou nejstaršího chlapce bylo také rozdělování všeho, co se chlapcům podařilo získat během koledování.

Jak probíhá velikonoční, řehtání si můžete prohlédnout na videu níže.

Velikonoční řehtání je krásný zvyk, který spojuje obyvatele daného místa, ať už se jedná o vesnici nebo město. Zjistěte, zda podobná tradice neprobíhá ve vašem okolí a zkuste se připojit k průvodu, díky kterému můžete zažít spoustu zábavy a třeba se i seznámit s novými lidmi.