Co je Morana a proč se jí lidé před masopustem chtějí zbavit?

Proč se Morana topí, pálí a co představuje?

Kdy dochází k likvidování podobizny této ženy a jak to celé probíhá?

Připravili jsme pro vás ty nejzajímavější informace.

Kdo je Morana a proč se vynáší 

Morana je slovanská bohyně smrti, která představuje zimu a neúrodu. Lidé ji vynáší daleko od svých domovů, a to proto, aby se jim následující rok dařilo ve všech směrech, ať už se jedná o zdraví, úrodu nebo mezilidské vztahy.

Na kdy vychází vynášení Morany?

Morana v jiných jazycích

Stejně, jako se na různých místech liší lidové zvyky a tradice, liší se také název představitelky zimy a neúrody, Morany.

• čeština, chorvatština, srbština, slovinština: Morana, Smrtka
• polština: Marzanna
• slovenština: Morena
• ruština: Marena
• ukrajinština: Mara

Zvyky a tradice

Aby se lidé zbavili temného vlivu Morany, vyrábí její podobiznu ze slámy, kterou oblékají do kroje nebo svatebních šatů se stuhami. Morana může představovat mladou dívku, ale také starou babu, které se kolem krku věší náhrdelník z vaječných skořápek. 

Den před masopustním pondělím, za zpěvu a hudby, jde průvod v čele s Moranou k nejbližšímu potoku nebo řece, kde je podobizna bohyně vyhozena do vody. Není-li nikde poblíž vodní tok, Moranu lidé spálí. 

Traduje se, že pohled na Moranu, která už je ve vodě, může způsobit nemoc, neštěstí a špatnou úrodu tomu, kdo se na ni dívá. Špatným znamením také je, pokud některá dívka během průvodu či po něm zakopne.

Historie

Morana je dcerou Lady, bohyně zdraví a plodnosti. Jejím otcem byl Svarog, bůh nebeského ohně. 

Podle mnoha pramenů se Morana vynáší druhou neděli před Velikonocemi, česky zvanou Smrtná neděle. V jiných pramenech zase najdete informaci, že se Smrtka vynáší v den jarní rovnodennosti, což bývá obvykle 20. nebo 21. března.

Původním datem byla pravděpodobně rovnodennost, protože se změnou ročních období a polohy Slunce jsou spojeny i další pohanské tradice, například Hromnice a Dušičky. 

Pohanské rituály se však často propojovaly s křesťanskými, takže souvislost vynášení Morany s předvelikonočním postním obdobím má nejspíš na svědomí období po přijetí křesťanství.

„V době sněhu a ledu, dlouhého soumraku a noci vládla Morana, dokud bůh slunce nezačal na tvář země pohlížet mírněji a vřeleji. Když ledové řetězy ve vodě ustoupily, všechny vesnice se radovaly. Za zpěvu se vydaly k vodám, k potokům, které byly nyní volné, odhodily obraz zimy a smrti a radostnými hlasy pozdravily Vesnu, sladkou bohyni jara.“

Alois Jirásek – český prozaik, dramatik a středoškolský učitel

Pranostiky 

Smrt nesem ze vsi, nový líto do vsi:

buďte páni veselí, s červenými vejci, s žlutými mazanci.

Jakej je to mazanec, bez koření, bez vajec.

Buďte páni veselí, na tu smrtnou neděli:

smrt jsme Vám odnesli, nové léto přinesli.

Vítej líto líbezné, obilíčko zelené!

Morana je podobizna představitelky smrti, neúrody a zimy, kterou lidé každý rok vynáší ze vsi o Smrtné neděli. Tradičně se lidé Morany zbavují proto, aby jejich pole byla následující rok úrodná a jejich zdraví pevné.