Vše o masopustní neděli na jednom místě. Proč se slaví a jaké se dodržují v tento den tradice?

Kdy se slaví masopustní neděle a na jaké tradice byste neměli zapomenout? 

Níže uvádíme přehled nejdůležitějších informací o neděli, která předchází Popeleční středě, jež zahajuje postní dobu.

To nejdůležitější o masopustní neděli

Masopustní neděle, říká se jí také taneční neděle, je poslední nedělí před Popeleční středou, která zahajuje 40denní půst před Velikonocemi. Jedná se o neděli před masopustním pondělím a masopustním úterý, které se nesou v podobném duchu oslav a hodování jako taneční neděle.

„Taneční“ se tomuto dni přezdívá proto, že se lidé veselí, tancují, zpívají a samozřejmě do sytosti hodují.

Finsko 

Tento den se slaví také ve Finsku, kde se mu říká „Fastelavnssøndag“. Během dne si obyvatelé Finska pochutnávají na speciálních koláčích, zvaných Fastelavnsboller, což jsou koblihy plněné marmeládou a krémem s moučkovým cukrem na povrchu. 

Bulharsko

Masopustní neděle se slaví také v Bulharsku, ve kterém se řadí k jednomu z největších tradičních svátků. V Bulharsku se tomuto dni říká „Sirni zagovezni“ – schází se celá rodina na sváteční večeři, na které se podává sýrové pečivo, obřadní chléb, sýrová dýně, vejce, chalva, ořechy a ryby. 

V Bulharsku je taneční neděle také dnem odpuštění. Lidé se navzájem prosí o odpuštění a podle tradice prosí mladší členové rodiny její starší členy ustáleným citátem: „Prosím o rozhřešení, dávám rozhřešení.” 

Na kdy vychází masopustní neděle?

Zvyky a tradice

Hoduje se, veselí se

O Masopustní neděli se podává bohatý oběd a pořádá se hostina pro celou rodinu. Jídla, která hospodyně servírují, by se dala nazvat nezdravými, protože se stoly „prohýbají“ pod tučným masem a sladkostmi. 

Jelikož si lidé uvědomují, že je před nimi poměrně dlouhá postní doba, užívají si v tento den bujarého veselí za doprovodu zpěvu, tance, jídla a dobrého pití. 

Pořádaly se jalové hody

V minulosti, v některých krajích, ženy pořádaly vlastní slavnosti, kterým se říkalo „jalové hody“. Dělo se tak především v menších vesnicích, kde byl nedostatek hudebníků. Jalové hody se pořádaly většinou v místní hospůdce. V tento den každá selka přispěla něčím ze svých zásob, ať už to bylo pečivo, koláče nebo jiné dobroty. Hody směli, za soumraku, navštívit také muži a veselilo se až do svítání.

Ve Finsku se jezdí na saních

Ve Finsku se o masopustní neděli pořádají tradiční finské oslavy a večírky, které zahrnují jízdu na saních. V minulosti totiž lidé věřili, že čím dále se saněmi dojedou, tím lepší bude jejich úroda v následujícím roce.

V Bulharsku  se dodržuje zvyk „hamkane“

Na strop se zavěsí provázek, na jehož konci visí kus bílé chalvy nebo vařené vejce. Zvykem je, že nejstarší muž v domě roztočí provázek dokola a celá rodina, která se shromáždila kolem něj, se ho snaží chytit ústy, bez použití rukou. Jakmile někdo vejce nebo chalvu chytí, nit se ihned zapálí s přáním spousty zdraví.

Historie

První zmínky o masopustní neděli pocházejí z roku 1400. V angličtině se tomuto dni říká „Shrove Sunday“, kde slovo „shrove“ je minulým časem od „shrive“, které znamená „vyzpovídat se z hříchů“ nebo „ vyslechnout zpověď“.

Od pradávna se v tento den hoduje a veselí, protože si lidé uvědomují, že je čeká dlouhá postní doba, na kterou se tímto připravují.

Pranostiky na Masopustní neděli

• Jaké je počasí o Masopustní neděli, takové bude na sena. Jak je na Masopustní pondělí, takové počasí očekávej na žitné žně. A jak o Masopustním úterý, tak bude na žně pšeničné. 
• Svítí-li slunce o Masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy. Svítí-li slunce v Masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední. A svítí-li slunce na Masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.

Masopustní neděle je dnem, který předchází Popeleční středě, jež zahajuje dlouhou postní dobu. Na základě toho, si o poslední neděli před půstem lidé dopřávají pití, jídla a zábavy, kolik zvládnou. 

Chcete-li si masopustní (taneční) neděli užít také, připravte si ty nejoblíbenější dobroty, setkejte se s přáteli a rodinou a užijte si báječný den.