Rumunské Velikonoce se nesou ve znamení mnoha tradic a dobrého jídla. Jaké jsou svátky jara v zemi hraběte Drákuly?

Velikonoční svátky jsou v Rumunsku velkou událostí.

Jak se rumunsky řekne veselé Velikonoce?

Čím se zde zdobí velikonoční vajíčka?

Co se dává do vody, ve které si myjete obličej?

To vše a ještě mnohem více se o tom, jak se slaví Velikonoce v Rumunsku, se dozvíte v našem článku.

Historie Velikonoc v Rumunsku

V současnosti je hlavním náboženstvím Rumunska pravoslavná církev, ke které se hlásí 81 % obyvatel země. Křesťanství má v rumunské historii hluboké kořeny. Předpokládá se, že se do Rumunska mohlo dostat již ve 4. století n. l., pravděpodobně z Římské říše. Zdá se však, že v 9. století přijali Valaši, etničtí Rumuni před vznikem Rumunska, slovanskou liturgii a bulharskou církevní jurisdikci.

Podle jedné z místních legend se během hebrejského svátku Pesach přišla Panna Maria podívat na svého ukřižovaného syna. Nesla košík s vejci, která položila k patě kříže a přitom se modlila. Na vejce dopadla Ježíšova krev a vejce zčervenala.

Rumunské velikonoční tradice, zvyky a symboly

I když je většina Rumunů pravoslavná, velikonoční tradice se mohou lišit v závislosti na regionu. Velikonoční neděli tráví Rumuni doma s rodinou, o Velikonoční pondělí chodí na návštěvu k širší rodině, prarodičům, kmotrům a podobně. Paște Fericit!

Velikonoční vajíčka

Barvení vajec je jednou z nejdůležitějších rumunských velikonočních tradic. Malovaná vajíčka jsou během svátků vždy přítomna na stole a děti se nemohou dočkat, až se zúčastní soutěží v klepání vajíček.

Velikonoční vajíčka se v Rumunsku barví na Zelený čtvrtek. Tradiční barvou je stejně jako v jiných pravoslavných zemích především červená, která symbolizuje Ježíšovu krev. Vzhledem k půstu se ale vajíčka mohou začíst jíst až o velikonoční neděli.

Před jejich konzumací se vajíčka tradičně rozbíjejí pomocí hry, která spočívá v ťukání dvou vajec o sebe. Vejce, jehož skořápka se rozbije, prohrává a je snědeno, vejce, které zůstalo nepoškozeno, pokračuje v „souboji“ s dalšími vejci. Navíc existuje pověra, která tvrdí, že lidé, kteří si ťuknou vajíčky, se po smrti opět uvidí.

Tradiční zdobení vajíček

V některých oblastech Rumunska, zejména v Bukovině na severu země, existuje tradice barvení vajec pomocí různých geometrických a rostlinných motivů. K tomuto procesu se používají různé barvy a vosk. Další starobylá místní tradice na velikonočních vejcích zahrnuje zdobení vajec korálky, které vytvářejí složité barevné vzory. Jaký význam mají barvy použitých korálků?

Ačkoli se zdobné detaily v jednotlivých regionech liší, všechny prvky na zdobených vejcích mají svůj význam. Například svislá čára znamená život, vodorovná čára znamená smrt, dvojitá čára znamená věčnost, spirála znamená čas nebo věčnost.

Velikonoční svaté světlo

Na Bílou sobotu se v Rumunsku dodržuje tradice, kterou si každoročně nechá ujít jen málokdo. O půlnoci jdou Rumuni do místního kostela, aby si vzali „světlo od Boha“. Kněz zapálí první svíčku a všichni se ujistí, že je zapálena každá dlouhá svíce, kterou si s sebou přinesli.

Tento akt je vnímán jako symbolické převzetí světla od Boha a je nezbytnou součástí každé rumunské oslavy Velikonoc. Po skončení mše si světlo odnesou domů. Po příchodu domů se udělá se svíčkou nad prahem domu kříž ve vzduchu, aby se domovu požehnalo. Velikonoční svíce se navíc poté doma uchovávají, protože symbolizují ochranu. V případě nemoci, potíží nebo špatného počasí ji znovu zapálí, aby se jim dostalo požehnání a ochrany.

Nové oblečení

Další známou rumunskou velikonoční tradicí je, že si na Velikonoce musíte pořídit nové oblečení. Zvláště děti by měly dostat nové oblečení. Souvisí to nejen s náboženským motivem znovuzrození, ale také s příchodem jara, kdy i „příroda se obléká do nového“.

Velikonoční mytí

Po příchodu z velikonočního kázání si všichni členové rodiny umyjí obličej vodou z umyvadla, do kterého bylo vloženo červené vejce a stříbrná mince. Vejce se tam dává proto, aby všichni byli stejně červení a zdraví jako vejce, a mince proto, aby byli bohatí a čistí jako stříbro.

Pomlázka

V Sedmihradsku existují některé specifické tradice, jednou z nich je o Velikonoční pondělí pomlázka, podobná jako známe z našich končin. Skupiny chlapců putují po vesnici a polévají dívky vodou nebo na ně stříkají voňavku či kolínskou. Účelem je, aby zůstaly krásné po celý rok.  

Jak se slaví rumunské Velikonoce?

Významná část rumunských velikonočních tradic se týká jídla. Na nedělním velikonočním stole se tak objevuje celá řada specifických pokrmů. Žádné rumunské Velikonoce se neobejdou bez jehněčí pečeně jakožto ústředního velikonočního jídla. Obvykle se podává s jarní pečenou zeleninou, jako je mrkev, zelené fazolky, brambory a zelený hrášek.

Jehněčí maso se ale kromě pečeně využívá i mnoha dalšími způsoby, například na i polévku nebo na přípravu pokrmu z vnitřností, který je podobný skotskému haggis, v jeho středu se nachází celé vajíčko natvrdo.

Dalším tradičním velikonočním jídlem je pasca. V Rumunsku se tento moučník z tvarohu či smetany a rozinek musí připravovat v sobotu ráno. Poté se odnese do kostela na velikonoční mši, kdy se požehná a a tradičně se pak o část podělíte s ostatními. V neposlední řadě jsou Velikonoce v Rumunsku spojeny také s moučníkem z kakaa a vlašských ořechů, kterému se říká cozonac.

Dalšími jídly, která mnozí Rumuni o Velikonocích jedí, je sarmale, mleté maso v zelných závitcích, a salát boeuf, nadrobno nakrájené hovězí nebo kuřecí maso smíchané s kořenovou zeleninou, majonézou a nakládanou zeleninou.

Jaká místa v Rumunsku o Velikonocích navštívit?

Tradiční Velikonoce v Rumunsku nejlépe ve venkovských oblastech. Kam se vyplatí vyrazit?

• Bukovina – velmi zajímavý region ležící na severu země u hranic s Ukrajinou je známý především svými krásně malovanými starými kláštery, například Voroneţ, Moldovita, Suceviţa nebo Putna. Navíc se zde dodržuje celá řada jedinečných lidových velikonočních tradic.

• Maramureš – tento region na severozápadě země je jedním z míst, kde jsou tradice stále zakořeněny v každodenním životě. Velikonoční návštěva zde tak může znamenat nejen příležitost prohlédnout si osm dřevěných kostelů, které byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO, nebo Veselý hřbitov v Săpânța, kde jsou na pestře pomalovaných náhrobcích napsány verše o životě zesnulých, ale také příležitost vidět, jak zdejší obyvatelé připravují a slaví Velikonoce.

Paște Fericit!