Poznejte srbské Velikonoce! Víte, že Srbové doma uchovávají velikonoční vajíčko po celý rok?

Velikonoční svátky v Srbsku jsou ve znamení náboženských i světských zvyků.

Jak se vlastně správně srbsky řeknou Velikonoce?

Proč rodiče potírají tváře svých dětí červeným vajíčkem?

Co je to komka?

Jak bohatý je srbský velikonoční oběd?

To vše a ještě mnohem více se o tom, jak se slaví Velikonoce v Srbsku, se dozvíte v našem článku.

Historie Velikonoc v Srbsku

Srbové přijali křesťanství nedlouho po svém příchodu na Balkán, ještě před velkým schizmatem, které rozdělilo křesťanskou církev na římskokatolickou a pravoslavnou. V raném středověku byli Srbové nábožensky rozděleni mezi obě církve. V devátém a desátém století se ve východní a jihovýchodní Evropě výrazně prosadilo pravoslaví.

Uskrs versus Vaskrs

S historií Velikonoc v Srbsku souvisí i jeden nevšední a humorný problém. Jak se vlastně srbsky správně řekne a píše slovo Velikonoce? Uskrs nebo Vaskrs? Zatímco jedna skupina lidí je přesvědčena o tom, že správně je říkat Vaskrs, protože sloveso, které používáme pro Kristovo vzkříšení, je vaskrsnuti, nikoli uskrsnuti, druhá skupina s tím nesouhlasí a říká Uskrs.

Kdo má pravdu? Zdá se, že nikdo, obě verze jsou správné. Jediný rozdíl je v tom, že Uskrs je v srbštině a Vaskrs v církevní slovanštině, což je jazyk používaný při liturgii. Tak tedy Srećan Uskrs nebo Srećan Vaskr, veselé Velikonoce.

Srbské velikonoční tradice, zvyky a symboly

Srbské Velikonoce, stejně jako Velikonoce v jiných  zemích, jsou svátky plné zvyků, rituálů, barev a chutných svátečních specialit. Velikonoce v Srbsku se obvykle řídí pravoslavným náboženským kalendářem.

Velikonoční vajíčka

Srbové vaří a barví velikonoční vajíčka tradičně na Velký pátek, srbsky Veliki petak. Tradičně se první velikonoční vejce barví na červeno. Tomuto vejci se říká čuvarkuća neboli strážce domu. Je to nejvýznamnější velikonoční vajíčko a zůstává v domě až do Velikonoc příštího roku. Věří se, že chrání dům a rodinu před nemocemi a dalšími újmami.

Červené vejce se někdy dává do misky s vodou a bylinami. Touto vodou si má následně každý člen rodiny umýt obličej, aby byl zdravý a šťastný. Někdy rodiče čuvarkućou jemně potírají obličeje svých dětí. V některých vesnických regionech se čuvarkuća zakopává do země, aby pole byla úrodná.

K získání červené barvy se tradičně využívají červené cibulové slupky. Mezi skořápku a cibulovou slupku se může vložit též list či květ, který pak na skořápce zanechá svůj otisk. Zbývající velikonoční vajíčka je možné obarvit i jinými barvami. Většinou se dávají do košíků nebo misek a slouží jako dekorace velikonočního stolu.

Lazarova sobota

Lazarova sobota, týden před Bílou sobotou, je dnem, který církev uznává jako den, kdy Ježíš vzkřísil Lazara. V Srbsku se jí říká též Vrbica a je spojena s květinami. Stejně jako například v Polsku, i v Srbsku nahrazují květiny a vrbové větvičky palmové listy. Květiny jsou rozprostřeny na podlaze kostela a kněz je požehná. Poté se květiny sbírají a pletou se z nich ozdoby, které si lidé věší na různá místa v domě. Kromě toho se v Srbsku se v tento den tradičně dávají dětem zvonečky, aby svým zvoněním ohlašovaly příchod Krista.

Tucanje jajima

Tucanje jajima je tradice, která začíná po ranní mši na velikonoční neděli. Jde vlastně o srbskou variantu velikonočního souboje nebo tlučení vajíček. Lidé do sebe ťukají svými vajíčky uvařenými natvrdo a vyhrává ten, jehož vejce zůstane nepoškozeno.

Soutěžící pak poražená vejce snědí, což odpovídá pravidlu, že prvním jídlem po půstu by mělo být velikonoční vejce. Naopak vejce, která válku přežijí, se často dávají jako dárek. Lidé tradičně navštěvují své rodiny, přátele a sousedy a nosí jim jako dárek vajíčka.

Komka

Ve východním a jižním Srbsku se takový obřad nazýval „komkanjem“. Před obědem na velikonoční neděli se ve víně namáčely listy dřínu a kousky velikonočního koláče. Všichni členové domácnosti museli vypít „komka“ a pak přeskočit a sekeru, která stála na zápraží, a vyslovit své přání. Tradice má přinést štěstí a prosperitu.

Návštěva hřbitovů na Velikonoční pondělí

První pondělí po Velikonocích je v Srbsku věnováno zemřelým. Mnoho lidí chodí v tento den na hřbitov a na hroby svých blízkých přinášejí červená velikonoční vajíčka, aby se i ti, kteří zemřeli, mohli těšit z Kristova vzkříšení.

Jak se slaví srbské Velikonoce?

Během příprav na oslavu Ježíšova zmrtvýchvstání dodržují křesťané, i ti pravoslavní, postní období. Dnes mnoho lidí v Srbsku tato přísná pravidla nedodržuje, ale na Velký pátek se postí téměř každý Srb. Ve většině rodin se tradiční velkopáteční jídlo obvykle skládá z rybí polévky, smažené ryby, fazolí a bramborového salátu. Pro pravoslavné křesťany je důležité, aby v postní dny nejedli maso, mléko a vejce.

Na velikonoční neděli se koná slavnostní velikonoční oběd, který tradičně začíná předkrmem v podobě uzeného masa a sýrů, avjaru, vařených vajec a červeného vína.Poté se stůl prostře ručně háčkovaným ubrusem, porcelánem, křišťálem a stříbrem a svícnem se třemi svíčkami ze včelího vosku, které představují Nejsvětější Trojici. Jídlo obvykle začíná kuřecí polévkou s nudlemi nebo chorba od janjetina, jehněčí zeleninovou polévkou.

Poté následuje jehněčí pečené na rožni. Nabídku jídel doplňuje masová sarma, četné saláty, zelenina a chléb. Některé rodiny pečou uskršnji kolač nebo též kovržnjak, velikonoční koláč s celým vařeným vejcem uprostřed.

Jaká místa v Srbsku o Velikonocích navštívit?

Chtěli byste letošní svátky jara strávit netradičním způsobem? Velikonoce v Srbsku jsou skvělou příležitostí. Kromě oblíbených lázeňských středisek můžete navštívit též další místa.

• Bělehrad – hlavní město Srbska nabízí řadu příležitostí k procházkám, na náměstí se konají velikonoční trhy. Zajímavou zkušeností je také návštěva zdejších pravoslavných kostelů v době Velikonoc.

• Novi Sad –  i druhé největší město Srbska je zajímavé svými památkami a muzei. Rozsáhlý městský park u Dunaje navíc v době Velikonoc krásně kvete.