Objevte kouzlo řeckých Velikonoc! Jak se hraje tsougrisma a jak chutná magiritsa?

Řekové slaví pravoslavné Velikonoce, které jsou obvykle několik týdnů po katolických svátcích.

Jde o náboženský svátek i svátek jara zároveň.

Jaká barva je typická pro řecká velikonoční vajíčka?

Proč je důležitým velikonočním symbolem svíčka?

Jak se připravuje tradiční jehněčí maso?

To a ještě mnohem více o tom, jak se slaví Velikonoce v Řecku, se dozvíte na následujících řádcích.

Historie Velikonoc v Řecku

Velikonoce v Řecku jsou považovány za součást křesťanské tradice, která se zrodila ve starověké židovské tradici. Řecké slovo Pascha pochází z židovského slova Pesach, což je oslava osvobození židovského národa z Egypta a přechodu do Izraele.

Archeologie ale prokázala, že v antické řecké civilizaci probíhaly podobné oslavy, spojené s příchodem jara. Například blízko jarní rovnodennosti a prvního úplňku po ní slavili starověcí obyvatelé Kréty znovuzrození přírody na počest bohyně „Velké matky“. S podobnými rituály se bylo běžné setkat i v pevninském Řecku. Lze tedy konstatovat, že dnešní pravoslavné Velikonoce mají starořecké předky.

Řecké velikonoční tradice, zvyky a symboly

Velikonoce v Řecku jsou největším náboženským svátkem v roce, dokonce významnějším než Vánoce. Po celý Svatý týden, tedy týden před Velikonocemi, se v kostelech každý den konají bohoslužby a dodržují se zvláštní tradice, které připomínají nejen truchlení nad Kristovým ukřižováním a oslavu zmrtvýchvstání, ale také přechod ze zimy do jara.

Velikonoce na řeckých ostrovech se mohou od těch pevninských mírně odlišovat, mnoho ostrovů má své vlastní velikonoční tradice, některé zvyky se dokonce liší vesnici od vesnice. Například na Krétě děti vyrábějí podobiznu Jidáše, kterou po sobotní půlnoční bohoslužbě spálí na obrovském ohni před kostelem. Na Korfu se na Bílou sobotu v jedenáct hodin dopoledne koná zvyk „házení hrnců“, kdy místní lidé vyhazují hrnce z oken ven na ulici.

Velikonoční vajíčka

Na Zelený čtvrtek se v rodinách barví vajíčka na červeno. Červené barvivo symbolizuje Kristovu krev, zatímco vejce je od pradávna symbolem znovuzrození. Vejce se používají na ozdobu a na rozmanité velikonoční hry.

Řeckou velikonoční tradicí je hra tsougrisma neboli klepání. Jediné, co k tomu potřebujete, jsou dvě červeně nabarvená vejce uvařená natvrdo. Jeden hráč drží své vejce v pěsti, zatímco druhý hráč ťuká koncem svého vejce o konec vejce protihráče. Vejce, které praskne, prohrává. Vítězné vejce pokračuje ve hře s dalšími hráči.

Anastasi

Na Bílou sobotu večer se koná mše Anastasi, která připomíná noc Kristova vzkříšení. Mše končí o půlnoci, těsně před půlnocí se zhasnou všechna světla a kněz následně zapaluje světlem věčného plamene svíce, které si s sebou lidé přinesli. Následně si lidé berou svíčky domů a sazemi kreslí nad dveřmi kříž za štěstí a požehnání.

Ve většině řeckých rodin kupují kmotři svým kmotřencům zdobenou velikonoční svíčku, které se říká lambada. Tyto svíčky jsou obvykle zdobeny šperky nebo malými hračkami, které jsou ke svíčce připevněny barevnou stužkou.

Po mši často následuje i ohňostroj. Po návratu domů se rodina a přátelé sejdou, aby snědli tradiční polévku magiritsa a rozbili červená vejce, která symbolizují otevření hrobu.

Jak se slaví řecké Velikonoce?

Velikonoce v Řecku, stejně jako v mnoha jiných státech, jsou spojeny i s rozmanitým tradičním jídlem. Tsoureki je druh moučníku, který připomíná naši vánočku, obvykle se peče týden před Velikonocemi. Tři prameny symbolizují Nejsvětější Trojici, samotný moučník je mírně sladký, často se podává s kávou. Existují také speciální sušenky zvané koulourakia.

Po mši na Bílou sobotu se postní doba tradičně přerušuje polévkou magiritsa či majiritsa, která se připravuje z jehněčích nebo kozích vnitřností. Tato polévka se obvykle jedla jen jednou v roce, zbytek masa ze zabitého zvířete se následně konzumoval k obědu na Velikonoční neděli. V dnešní době je ale poměrně běžné, že lidé po mši zamíří do místní hospody.

Vrcholem řeckých Velikonoc je dlouhý nedělní oběd, kdy se podává pomalu vařené jehněčí maso se saláty, chlebem a dalšími přílohami. Součástí velikonočního hodování je také hudba a tanec, neboť tradičně se jehněčí opékalo na rožni na dřevěném uhlí po mnoho hodin.

Existuje mnoho různých způsobů, jak jehně připravit, příprava závisí na regionu, ale nejčastěji se jehně potírá olivovým olejem, česnekem, citronem a poté se posype kořením, jako je sušené oregano, sůl a pepř.

Jaká místa v Řecku o Velikonocích navštívit?

Jaro a velikonoční svátky jsou ideální dobou pro návštěvu Řecka. Počasí je velmi příjemné a umožní vám naplno si vychutnat zdejší památky i rozkvetlou přírodu. Na mnoha místech se samozřejmě konají i speciální velikonoční akce, například na Krétě a Korfu se koná řada festivalů.

• Santorini  – návštěva tohoto malebného ostrova je nezapomenutelná nejen o Velikonocích. Zážitkem je pohled na velikonoční Pyrgo Kallistis. Na Velký pátek obyvatelé vesnice zapalují tisíce hliníkových plechovek a umisťují je na každý dům, střechu, kostel i hrad, což v noci vytváří nezapomenutelnou scénu.

• Chois – na ostrově Chios se na Bílou sobotu večer koná slavná „raketová válka“ neboli válka ohňostrojů či velikonoční ostřelování, při níž proti sobě střílejí světlicemi dva zdejší kostely. Jedná se o jeden z nejpůsobivějších zvyků, které se během Velikonoc v Řecku konají.

• Syros  – jediný ostrov v Řecku a jedno z mála míst na světě, kde se slaví katolické a pravoslavné Velikonoce současně. Katolické Velikonoce se obvykle slaví o jeden nebo více týdnů dříve než řecké pravoslavné. Na Syrosu však obě církve slaví v ten den, který je podle pravoslavného kalendáře.