Co o dánských Velikonocích nesmí chybět? Gækkebreve, spousta jídla, snaps a čokoládová vajíčka

Påske, neboli velikonoční svátky dánsky, přinášejí nejen skvělé jídlo, ale také zajímavé tradice.

V dnešní době jde více než o náboženský svátek spíše o vítání jara a oslavu s rodinou a přáteli.

Co je to gækkebreve a jak se vyrábí?

Bez jakých pochoutek si Dánové nedokáží představit velikonoční oběd?

To a ještě mnohem více o tom, jak se slaví Velikonoce v Dánsku, se dozvíte na následujících řádcích.

Jak je to v Dánsku s velikonočními vajíčky?

Vejce jsou součástí velikonočních tradic v mnoha zemích a Dánsko není výjimkou. Mnoho domů zdobí „falešná“ žlutá nebo zelená vajíčka, zatímco barevná čokoládová vajíčka s marcipánem a vařená slepičí vejce nikdy nechybí na velikonočním stole na velikonoční neděli.

Velikonoční zajíček navštěvuje děti, zatímco spí, v noci na velikonoční neděli. Tradice velikonočního zajíčka pochází z Německa. Až do 20. let 20. století byla tato tradice přijímána pouze v Jutsku a na ostrově Langeland. Dnes velikonoční zajíček přináší čokoládová vajíčka dětem po celém Dánsku a schovává je na zahradě, kde je děti po probuzení hledají.

Znáte dánské velikonoční tradice a symboly?

Velikonoce v Dánsku jsou téměř ve všech rodinách charakterizovány bohatou velikonoční výzdobou. K hlavním atributům patří především vajíčka, kuřátka, zajíčci, peří a květiny, zejména narcisy a tulipány. Pro Dány jsou velikonoční svátky po dlouhé zimě jednou z prvních příležitostí, jak „přinést“ kousek přírody do svých domovů.

Na Velký pátek se dánské vlajky vyvěšují na půl žerdi. Velký pátek je většinou ve znamení rodinných výletů, vyjížďky na kole nebo procházky v parku. V minulosti Dánové na Velký pátek jedli ječnou nebo moučnou kaši, i když dnes tuto tradici dodržuje jen málo Dánů.

Gækkebreve

Jednou z typických tradic dánských Velikonoc je tvorba gækkebreve. Jediné, co potřebujete, je papír, nůžky a kreativita. Kořeny této tradice údajně sahají až do 18. století, kdy mladí Dánové stříhali do skládaných papírů složité vzory a následně do nich psali krátké básně, které původně sloužily jako žádost o ruku. Poté se pod báseň podepisovali pouze tečkami, jejichž počet odpovídal počtu písmen jejich jména.

Tato tradice pro dospělé se ve 30. letech 20. století změnila v dětskou velikonoční hru. V týdnech před Velikonocemi gækkebreve tvoří zejména děti a posílají je svým kamarádům a rodině a prarodiče často posílají gækkebreve i svým vnoučatům. Dopis často doprovází i vintergække neboli květ sněženky, která je považována za první květinu jara.

Pokud pak příjemce gækkebreve uhodne, kdo je odesílatelem, náleží mu velikonoční čokoládové vajíčko. Pokud to neuhodne, příjemce dluží odesílateli velikonoční vajíčko. Protože odesílateli jsou obvykle děti a příjemci dospělí, je nepsaným pravidlem a téměř součástí tradice, že se příjemcům nikdy nepodaří uhodnout, kdo za „dopisem“ stojí.

Dimmelugen

Stejně jako u mnoha jiných svátků po celém světě i v Dánsku existují velikonoční tradice, které se postupem času bohužel částečně vytratily. Dříve se velikonočnímu týdnu říkalo Dimmelugen, protože kostelní zvony nezvonily.

Dnes je pálení čarodějnic spojeno se svatojánskou nocí, v Dánsku známé jako Sankthansaften, ale v minulosti bylo pálení čarodějnic spojeno i s Velikonocemi. Existují pověsti pocházející z 19. století, podle nichž čarodějnice létaly na Bloksbjerg, horu v Německu, večer před Zeleným čtvrtkem (Skærtorsdag).

Pokud neletěly na koštěti, mohly místo toho letět na hřbetě straky. Proto se mělo za to, že v ten den nelze žádné straky spatřit. Po účasti na této každoroční čarodějnické slavnosti, kterou pořádal sám ďábel, se čarodějnice vracely do Dánska. Pastor pak při bizarním rituálu používal první vejce, které slepice snesla po zimě, zvané hønnikeæg, aby odhalil, která z vesnických žen předchozího večera létala.

Co se jí v Dánsku o Velikonocích?

Typický velikonoční oběd neboli Påskefrokost se slaví s rodinou a přáteli o velikonoční neděli. Slavnostní oběd obvykle trvá celé odpoledne a je spojen nejen s mnoha pokrmy, ale i s typickou zábavou.

Nezbytnou součástí dánského velikonočního oběda je žitný chléb. V něm a na něm se poté servírují vařená vejce, nakládaní sledi, mnoho různých druhů sýrů, maso, játrová paštika i smažené ryby. Typickým hlavním chodem je pak jehněčí maso. Na stole nesmí nikdy chybět též řeřicha.

Klíčovou roli hrají také vaječné pokrmy, které se mohou podávat vařené, smažené nebo v jižanské tradici jako solæg, kdy se vejce vaří s cibulí, dokud žloutek nezíská tmavě zelenou barvu, a pak se týden nechávají ve slané směsi, než se snědí s hořčicí a chilli. Jak konkrétně solæg připravit?

Pokud jde o nápoje, nesmí chybět snaps, silná lihovina podobná ginu nebo vodce, která se podává v malých panácích spolu s obědem. Během oběda se od stolu ozývají náhodné výkřiky skål neboli na zdraví. Dánové milují pivo, a tak není překvapením, že velmi oblíbená jsou rovněž velikonoční piva neboli Påskebryg.

A na závěr samozřejmě čokoládová vajíčka s marcipánem ve všech variantách. Vejce Anthon Berg v bílé, růžové, zelené a oranžové barvě, jsou důležitá součástí výzdoby velikonočního stolu, a po jídle slouží jako sladká tečka.

Jaká místa v Dánsku o Velikonocích navštívit?

Velikonoce v Dánsku mohou být jednou z příležitostí, proč se do této zajímavé a pro nás nepříliš známé země vypravit. Kam můžete vyrazit?

• Kodaň  – hlavní město je ideálním místem pro velikonoční dovolenou. Zahrady Tivoli jsou jednou z nejikoničtějších kodaňských atrakcí, a to jak pro turisty, tak pro místní obyvatele. O Velikonocích je zde obzvlášť živo a navíc tu začínají kvést i první květiny. Příjemné jarní počasí rovněž doslova láká k projížďce lodí po místních kanálech.

• Roskilde – malebné město ležící na ostrově Sjælland, ve kterém můžete navštívit impozantní Roskilde Domkirke, kde byli pohřbeni všichni dánští králové, je zde vystaven i sarkofág pro současnou královnu Margrethe.

• Køge – malé historické městečko s velkým otevřeným náměstím a historickými domy. Ve městě se nachází i mnoho malých domků ve žlutém holandském stylu, které jsou odkazem na holandské přistěhovalce, kteří přišli do Dánska obdělávat královská pole.