Jaké vypadají italské Velikonoce? Velikonočního zajíčka ani malování vajíček nečekejte

Itálii je země, kde katolické náboženství, a tedy i Velikonoce neboli Pasqua, hrají dodnes významnou roli.

Co se zdejším dětem při vyřčení slova Velikonoce vybaví jako první?

Jaké jsou tradiční italské velikonoční pochutiny?

Co je to Pasquetta?

Pojďte společně objevit kouzlo Velikonoc v Itálii.

Jak je to v Itálii s velikonočními vajíčky?

Vejce byla vždy symbolem života a znovuzrození. V Itálii se na Velikonoce setkáváme jak s vařenými barevnými vejci, která jsou součástí slavnostního oběda na velikonoční neděli, tak s vejci čokoládovými. Děti obvykle dostávají jedno velké čokoládové vejce, které uvnitř obsahuje překvapení, většinou hračku.

V poslední době jsou velmi oblíbená „tematická“ velikonoční vajíčka zaměřená na určitý kreslený film nebo fotbalový tým. Velikonoční vejce dětem nepřináší velikonoční zajíček, ale rodiče či prarodiče.

Kde vzniklo čokoládové velikonoční vejce s překvapením?

Je všeobecně známo, že Turín je italským hlavním městem čokolády, a tak není překvapením, že i slavné italské čokoládové velikonoční vejce bylo vynalezeno právě v Turíně. První pokusy o vytvoření čokoládového vejce sice sahají až k Ludvíku XIV., který je nechal vytvořit pro francouzský dvůr, kde ale nebyly příliš úspěšné. V Savojsku se začala čokoládová vejce vyrábět již v roce 1725, prázdné skořápky slepičích vajec se plnily rozpuštěnou čokoládou.

Turínská vynalézavost nezůstala jen u formy, ale také u obsahu. V roce 1925 se uvnitř čokoládového vajíčka objevilo dnes již klasické „překvapení“. Toto velikonoční překvapení se původně skládalo z malých zvířátek z cukru nebo mandlí.

Znáte italské velikonoční tradice a symboly?

Stejně jako v mnoha dalších zemích, i italské velikonoční zvyky se mírně liší v závislosti na regionu. Obecně platí, že čím více na jih pojedete, tím více náboženský nádech velikonoční svátky mají. Velikonoční oslavy začínají předcházející neděli na památku Ježíšova triumfálního vjezdu do Jeruzaléma. V tento den není neobvyklé vidět rodiny a děti, které se vracejí domů s olivovými ratolestmi požehnanými v kostele.

Pak začíná Svatý týden, během něhož se konají různé obřady. Ve čtvrtek se připomíná Poslední večeře a eucharistická slavnost. Velký pátek je dnem křížové cesty, v mnoha italských městech se konají sugestivní rekonstrukce připomínající cestu na Golgotu. Nejznámější je Via Crucis, která se vine ulicemi Říma. Jak souvisí s Via Crutis s Koloseem?

V sobotu o půlnoci zvony ohlašují zmrtvýchvstání. V neděli ráno jdou lidé do kostela na mši, při které se slaví Kristovo zmrtvýchvstání. Poté tráví čas se svými blízkými, rozdávají se barevná vařená vajíčka, sladkosti ve tvaru holubice a čokoládová vajíčka.

Jak Italové slaví Velikonoční pondělí?

Zatímco o velikonoční neděli se mnoho lidí vypraví do kostela, Velikonoční pondělí neboli Pasquetta ideální příležitostí k posezení rodinou a s přáteli. Obvykle se pořádá výlet, který zahrnuje piknik nebo oběd někde venku v přírodě. K velikonoční klasice patří typická ligurská torta pasqualina s vejci natvrdo a špenátem nebo plněné sendviče a vařená vejce. Mnoho rodin venku rovněž griluje, především žebra, klobásy, kotlety a zeleninu.

Kdo si hraje nezlobí aneb k čemu Italové používají velikonoční vajíčka?

Na mnoha místech dodnes existují regionální velikonoční hry, jejichž důležitým atributem jsou samozřejmě velikonoční vajíčka. Například v Cividale del Friuli nedaleko Udine se hraje „Gioco del Truc“. Kromě vajíček je k této hře zapotřebí velká „mísa“, která je naplněna pískem, a „šikmá rampa“, po které se barevná vajíčka do mísy kutálejí. Cílem soutěžících je vajíčka do mísy spouštět tak, aby se vzájemně co nejvíce dotýkala. Kdo zasáhne soupeřovo vejce, dostane odměnu.

V regionech Emilia Romagna a Marche se koná další zajímavá podívaná nazývaná „Ponta e Cull“. Název nářečně odkazuje na konce vajec: „punta“ je horní část a „cull“ je spodní část. Jde o jakýsi souboj vařených velikonočních vajíček. Staří a mladí lidé navzájem vyzývají tím, že tlučou svým vejcem do soupeřova vejce, nejprve od špičky a pak dospod, a snaží se své vejce udržet neporušené. Ten, komu skořápka praskne, prohrává.

Velikonočními tradicemi jsou známá i horská střediska. V obci San Leonardo v Dolomitech se v předvelikonočním období koná „Noza da paur“, což je událost, která připomíná selskou svatbu. Chlapci jdou hledat dívky, aby je požádali o vejce. Kdo jich získá dvanáct, bude do roka ženatý. Naopak dívky, kterým vajíčka zbydou vajíčka, je musejí následující den zakopat do země, jinak zůstanou na ocet.

Co se jí v Itálii o Velikonocích?

Domácí těstoviny, slané koláče, vařená vejce a samozřejmě jehněčí maso, to jsou jídla, která v Itálii charakterizují velikonoční nedělní oběd. V celé Itálii je vrcholem velikonočního oběda jehněčí maso, které se připravuje na různé způsoby v závislosti na regionu, například pečené s bramborami v Piemontu a Kampánii nebo s rozmarýnem a cibulí na Sicílii.

V mnoha regionech se podává rovněž talíř domácích těstovin, ať už klasických vaječných, nebo jen z vody a mouky, podle místní tradice. Piemont nedá dopustit na těstoviny agnolotti plněné masem a podávané s máslem a šalvějí, Emilia Romagna na zelené lasagne s bešamelovou omáčkou a boloňskou masovou omáčkou, Apulie na těstoviny orecchiette s artyčoky a mandlemi.

V Neapoli si každá rodina střeží svůj recept na casatiello, slaný koláč plněný slaninou, salámem, vejci natvrdo a sýrem.

Neexistuje italská rodina, která by velikonoční oběd nezakončila plátkem colomby neboli sladkého moučníku ve tvaru holubice, jež se ingrediencemi podobá našemu mazanci. Původ této pochoutky není zcela znám, nejčastěji se uvádí legenda o lombardské královně Theodolindě.

Říká se, že kolem roku 610 královna přivítala příchod svatého Kolumbána na dvůr velkou hostinou. Protože ale bylo období půstu, mnich a jeho doprovod nemohl velké množství pokrmů, které obsahovaly maso, přijmout. Královna se údajně urazila, ale mnich diplomaticky překonal nešťastnou situaci prohlášením, že maso budou konzumovat až po požehnání. Zvedl pravou ruku ve znamení kříže a jídlo se proměnilo v holubice z bílého těsta.

Jaká místa v Itálii o Velikonocích navštívit?

Velikonoce v Itálii jsou spojeny s mnoha zajímavými náboženskými obřady, které oslavují umučení, ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tyto náboženské tradice přežily staletí a svou mystickou a folklorní povahou dodnes fascinují místní i turisty. Čím více cestujete na jih, tím více jsou tyto obřady poutavé a dojemné. Kam vyrazit?

• Sulmona – obřady v Sulmoně v regionu Abruzzo jsou známé daleko za hranicemi Itálie. Nejkrásnější je „Madonna che scappa in Piazza“, rekonstrukce setkání Marie, Ježíšovy matky, a vzkříšeného Krista. Na velikonoční neděli začíná procesí se sochami Ježíše, svatého Petra a svatého Jana.
  
  Sochy jsou umístěny u vchodu na hlavní náměstí, zatímco na druhé straně podle tradice socha Panny Marie, oděné do smutku, poznává svého vzkříšeného syna. Díky důmyslnému systému poté padá černý šat a šátek sochy na zem a odhaluje zelené šaty vyšívané zlatem. Když vzlétne dvanáct holubic, začne se Panna Maria za vřelého potlesku davu přibližovat k soše Ježíše.

• Taranto  – město Taranto v Apulii slaví Velikonoce rituálem „Nazzicata dei Perdoni“ neboli odpuštění. Na Zelený čtvrtek odpoledne se průvod hříšníků vydává na pouť do hlavních kostelů města, kde jsou vyzdobeny oltáře odpuštění. Zvláštností tohoto procesí je skutečnost, že jeho účastníci, „hříšníci“, kráčejí bosí po ulicích města pomalým kolébavým krokem ve speciálním oblečení.

• Trapani – „La processione dei Misteri“ neboli procesí tajemství v Trapani na Sicílii je nejstarší italský náboženský rituál, který se každoročně slaví již téměř 400 let. Od Velkého pátku až do odpoledne na Bílou sobotu bez přerušení procházejí ulicemi města sochy představující biblické výjevy, které vytvořili místní umělci v 18. století. Sochy jsou převáženy na dřevěném podstavci a zdobeny stříbrem a květinovou výzdobou.