Velikonoce jako oslava vzkříšení Ježíše Krista. Kdy a jak to vlastně bylo?

O Zeleném čtvrtku si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista s jeho apoštoly.

O Velkém pátku byl Kristus ukřižován a poté o Velikonoční neděli vstal z mrtvých.

Jak to vlastně všechno bylo? Proč si tuto událost připomínáme?

To vše se dozvíte v našem článku o vzkříšení Ježíše Krista.

Poslední večeře o Zeleném čtvrtku

Při poslední večeři v Zelený čtvrtek slavil Ježíš Kristus s apoštoly. Ustanovil při ní svátost kněžství a eucharistie. Eucharistie je slovo řeckého původu a znamená díkůvzdání, což označuje běžnou mši. O svátosti Ježíšova Těla a Krve se mluví, jelikož Ježíš použil víno a chléb jako symbol duchovního pokrmu a znamení své stálé přítomnosti mezi věřícími.

Dopoledne se všichni kněží na Zelený čtvrtek scházejí v diecézi se svým biskupem a světí se posvátné oleje, které se během roku využívají při nejrůznějších obřadech. Jedná se o bohoslužbu, která nese název Missa chrismatis. Večer se slaví mše svatá, kdy si učedníci symbolicky myjí nohy, což připomíná Ježíšovu pokoru. Dále probíhá svaté přijímání „pod obojí způsobou“, kdy věřící přijímají chléb a víno jak hostii, tak z kalicha. Věřící vzpomínají na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a nakonec utichají všechny zvony a hudební nástroje. (Wikipedia.org)

Ukřižování o Velkém pátku

Velký pátek představuje den s velmi přísným půstem, kdy si věřící připomínají Ježíšovu křížovou cestu a jeho ukřižování. V tento den se neslaví mše svatá, ale konají se obřady uctívání kříže. Tak jako o Květnové neděli, tak i o Velkém pátku se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti, která se nazývá pašije. (Wikipedia.org)

Připomínání o Bílé sobotě

O Bílé sobotě si věřící připomínají Ježíšovo přebývání v hrobě. Po setmění se slaví vigilie předvečer nedělní slavnosti o Božím hodu velikonočním – zmrtvýchvstání Páně. Při této mši svaté se světí oheň a svíce, což se nazývá paškál. Dále se čtou pasáže z Bible o dějinách vykoupení, rozezní se hudba a zvony, světí se voda a uděluje se svátost křtu čekatelům – katechumenům. (BBC.co.uk)

Zmrtvýchvstání o Božím hodu velikonočním

Nejdůležitější událost křesťanské víry se připomíná o neděli Zmrtvýchvstání Páně – Božím hodu velikonočním – kdy se mše slaví už v plném radostném duchu. V tento den mrtvý Ježíš Kristus vstal z hrobu k novému životu, čímž zničil hřích a smrt. Tento den je tak moc zásadní, že se oslavuje 8 dní, takže následuje velikonoční oktáv. Charakteristickým zpěvem během obřadů je Alleluja. (BBC.co.uk)

Setkání o velikonočním pondělí

V tento den o Velikonocích se připomíná setkání vzkříšeného Ježíše Krista s jeho učedníky. U nás se v rámci lidové tradice dochovaly některé zvyky a obyčeje, které souvisí s oslavami zmrtvýchvstání Ježíše a probouzející se přírody. V

Na Pondělí velikonoční se připomíná, ostatně jako po celou velikonoční dobu, setkání vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky. V rámci těchto oslav se u nás pletou pomlázky, malují vajíčka a spoustu dalších. (BBC.co.uk)

Kdy vstal Ježíš z mrtvých?

Podle legend se praví, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých tři dny po jeho ukřižování. Dodnes se však vedou spory o přesném datu jeho smrti. Uvádí se, že to bylo v dubnu roku 30 nebo 33. Přesné datum dodnes není známé, a asi nikdy nebude, i když je to v zájmu bádání mnoha historiků i vědců.

Podle Isaaca Newtona smrt Ježíše Krista mohla nastat v pátek 7. dubna roku 30 nebo 3. dubna roku 33. Také uváděl možný datum 23. dubna roku 34. Sám Isaac se přikláněl k poslednímu datumu.

Touto záhadou se zabýval i Gerhard Trol, který v knize Po stopách Ježíšových uvedl jako možný den jeho ukřižování 7. duben roku 30.

Podle všeho bude nejpřesnější tvrzení C. Humphreyse a W. D. Waddingtona, kteří tvrdí, že byl v Jeruzalémě v podvečer 3. dubna roku 33 úplněk částečně zatmělý. Toto zatmění skončilo 51 minut po jeho východu. Údaje se shodují s vyprávěním evangelií a tak byl Ježíš Kristus nejpravděpodobněji ukřižován 3. dubna roku 33. Jeho vzkříšení tedy připadá na 5. dubna roku 33. (Milujuvelikonoce.cz)

Jak vzkříšení probíhalo?

Zmrtvýchvstání Ježíše Krista je ústřední pravdou křesťanské víry, o které se v Bibli píše na mnohokrát. I přesto je ale tato skutečnost nepostižitelná, jelikož žádné evangelium zmrtvýchvstání nepopisuje. Odehrálo se totiž zcela beze svědků a v naprosté skrytosti hrobu střeženým vojáky. Pro lidstvo a věřící bylo tedy vzkříšení zjevným teprve ve chvíli, kdy byl z prázdného hrobu odvalen kámen. Není jisté, kdy přesně nastalo, ale je možné, že stráž nějakou dobu hlídala už prázdný hrob. Z hlediska časového, jsme, kromě odhadů z předešlé části článku, odkázáni na údaj, který praví, že Kristus vstal třetí den od ukřižování. (Wikipedia.org)

Na kdy připadá Boží hod?

Boží hod velikonoční každý rok vychází na jiný den. Je to kvůli tomu, že Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a řídí se podle prvního jarního úplňku po 21. březnu. Následující tabulka znázorňuje, na který den velikonoční neděle vychází.