Proč se slaví masopust? Lidové zvyky, tradice a spousta inspirace

V posledních letech se tradice oslav masopustu opět vrací do českých domácností.

Tradiční masky a karneval už nevídáte pouze na vesnicích, ale i ve městech.

Co to masopust je, jak se slaví, odkud vlastně pochází?

Jak se stanovuje termín masopustu, jak se na něj připravit a co uvařit?

Vše o oslavách masopustu najdete v následujícím článku!

Co je to masopust?

Lidé si obvykle pojí masopust se slavností mezi Vánocemi a začátkem velikonočního půstu, protože trvá již od Tří králů a končí na Popeleční středu.

Těsně před ní, tedy na masopustní neděli, pondělí a úterý tato tradiční oslava vrcholí a zároveň se máme až do Velikonoc rozloučit s pojídáním masa – z toho plyne název „maso pusť”.

Nelze se proto divit, že masopust je oslavou jídla, tance a veselí, kterého se má křesťansky smýšlející člověk vzdát na následujících 40 dnů. 

Toto období se často označuje také jako končiny, fašank, ostatky, voračky, šibřinky nebo karneval. Slovo karneval pochází ze starořímštiny, kde byla oslava příchodu jara spojena s oslavou nového období vegetace a plodnosti.

Oproti tomu fašank přišel z němčiny, kde doslova znamená výčep nápojů před půstem. Lidová názvosloví pro masopust se liší podle toho, kde se oslavuje, a většina krajů, měst či vesnic přistupuje ke svému masopustu po svém. 

Proč se slaví masopust?

Masopustní oslavy pochází z tradic římského náboženství. Už ve starověku se začátek nového roku začal řídit podle vegetačního cyklu přírody a shodoval se s březnovým příchodem jara, jenž si lidé asociovali s božstvy plodnosti.

Jedním z takových bohů byl patron vinné révy a hodování Bakchus. Právě podle něj jsou zmiňované oslavy známé jako římské bakchanálie. Podobně probíhaly i saturnálie, které oslavovaly boha zemědělství a sklizně Saturna.

Společné bujaré veselí s příchodem nového vegetačního roku se zapsalo jako oslavy předjaří do civilního řádu a později se proměnilo v masopustní zábavu.

Masopustní průvod s maskami a jiné zvyky mají svůj původ v předkřesťanských slovanských obřadech a oslavách konce zimy. Proto se dnes již tradiční zvyky podobají ruskému svátku, který se nazývá maslenica.

V Čechách a na Moravě mají masopustní reje tradici už od 13. století, což víme díky doloženým písemným záznamům. Různí mravokárci pokoušeli tuto lidovou zábavu potlačovat, což se jim ale nikdy nepodařilo. Účastnili se jí totiž všichni lidé, od nejchudších až po panovníky. 

Před začátkem 1. světové války se v Čechách, na Moravě i ve Slezsku konaly různé masopustní obchůzky s maškarami, což pokračovalo i následujících mnoho let. V některých lokalitách však později tato tradice úplně zanikla a lidé se k ní vrací teprve nyní. 

Kdy začíná masopust?

Masopust je obdobně jako Velikonoce pohyblivým svátkem. Pro výpočet, kdy bude masopust si musíme stanovit, kdy vyjdou Velikonoce a posléze určit i termín Popeleční středy.

Velikonoce připadají na první neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po dni rovnodennosti, tedy po 21. březnu. Bude-li však úplněk v neděli, Velikonoce se slaví až další neděli. Popeleční středa je 46 dnů před Velikonoční nedělí.

Jak to bude s masopustem v následujících letech?

Zvyky a tradice na masopust

Masopust představuje už od pradávna období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Lidé v této době jedli a pili, co jim hrdlo ráčilo, proto byl masopust vždy spojený s různými oslavami, zabijačkami, tanečními zábavami či svatbami.

Po masopustu totiž následoval 40 dnů dlouhý půst před Velikonocemi, při kterém se lidé zříkali jídla a dalších věcí, které pro ně byly postradatelné a zbytečné.

Tučný čtvrtek

Přípravy na masopustní oslavy začínají tradičně už ve čtvrtek před masopustní nedělí. V tento den se má nachystat vše, co bude následující dny potřeba, jako třeba zabijačka.

Jelikož podle pověr měli lidé v tento den nejvíce jíst a pít, aby byly po následující rok plní síly, říká se mu právě tučný čtvrtek.

Masopustní neděle

Masopustní neděle byla počátkem hlavních oslav, a tak se nesla ve znamení zábavy, hodování, tance a celkového veselí. Někdy se jí tedy přezdívalo i neděle taneční.

Oblíbené v tomto období byly i tzv. jalové hody, které si pořádaly ženy. Zaplatily si muzikanty i prostory hospody, aby zde uspořádaly zábavu samy pro sebe.

Masopustní pondělí

I na masopustní pondělí se tancovalo, ale na rozdíl od neděle, v pondělí mezi oblíbené zvyky patřily zase mužovské bály.

Ty byly určené pouze pro ženaté a vdané, takže svobodní lidé neměli přístup. Na těchto bálech se při tanci vyskakovalo co nejvýše, jelikož lidé věřili, že, jak vysoko selka vyskočí, tak vysoké bude v následujícím roce obilí.

Masopustní úterý

Vrcholem oslav, hodování a veselí je masopustní úterý. V tento den se vsí nebo městem vydal tradiční průvod maškar, při kterém lidé v maskách obcházeli stavení a nesměli vynechat ani jeden dům. U každého stavení se průvod zastavil, zazpívalo se, hrálo a tancovalo. Majitelé stavení maškary též pohostili. 

Loučení s masopustem je v některých oblastech znázorňován také průvodem s márami. Na nich je masopust uložen v podobě figuríny, živé postavy nebo třeba jako basa. K tomuto obřadu se konal i soud, při kterém byl masopust před celou vesnicí odsouzen a veřejně popraven. 

Masopustní zábavy většinou končily úderem půlnoci, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář vyzval veselící se dav, aby se v klidu rozešel domů, protože zrovna nastala Popeleční středa. Lidé věřili, že pokud by s oslavami nepřestali ani po půlnoci, zjeví se mezi nimi ďábel, nejčastěji cizinec v zeleném kabátu.

V některých lokalitách se masopust o půlnoci ukončil pochováním basy, což značilo to, že během postního období si hudebníci na své nástroje nezahrají a ukončí se tak veselice. Druhý den ráno se ještě k snídani dojídaly mastné rohlíky s mlékem nebo kávou, oběd byl však přísně postní.

Popeleční středa

Po masopustním veselí si lidé chodili do kostela pro popelec. Popelec je označení pro kříž, který kněz maloval na čela věřícím posvěceným popelem.

O Popeleční středě také začíná 40denní postní období, které zakončuje veškeré veselí a hodování. V několika málo lokalitách lidé dodržovali tzv. „pytlový čtvrtek“, při kterém dojídali poslední zbytky hodů z předešlých dnů.

Masopustní průvod

Maškary v masopustním průvodu měly za úkol obejít každé stavení a žertovat na účet majitele statku či domu. Při návštěvách každého stavení se zpívalo, hrálo, tancovalo a hodovalo. Mladí muži před každým stavením obíhali kolečko a nápadité maškary dostávaly výslužku, například příspěvek do kasičky.

Maškarám se rozdávaly koblihy, koláče, jablka, vejce, uzené maso, obilí a také kořalku. Maškary se teda dosyta najedly, pitím zahřály a za výslužku se večer pilo v hospodě.

Dodnes se v některých krajích dochovaly také humorné zvyky, které maškary praktikovaly. V některých případech převlečení lidé vtrhli do domů a honili mladé dívky nebo místní hospodyně. Ty se pak musely vykoupit. U stavení milenců maškary vysypávaly cestičky z písku a na vrata malovala srdce. 

Masky na masopust

Jak již bylo zmíněno na začátku, lidé si masopust spojují s maškarami, které se v průvodu vydávali vesnicemi a městy za účelem obveselení místního obyvatelstva.

Dle tradic se masopustní průvod neobešel bez medvědáře, jenž si na řetězu vedl svého medvěda. Ten během obcházení stavení tančil s hospodyněmi, čímž jim jako symbol plodnosti zajistil dobrou úrodu. Čím byla maska divočejší, pitvornější nebo extravagantnější, tím budila mezi lidmi větší pozornost.

Oblíbenou se stala kobyla tvořená dvěma osobami, šašek zdobený barevnými papírky a se špičatou čepicí, kominík s žebříkem, myslivec či hejtman. Tradiční součástí všech masopustů byly caperdy – střapaté masky s cepem.

Mezi symboly plodnosti patří masky ženichů, nevěst či cikánky s kočárky. Mužskou plodnost znázorňovaly masky jako kůň, kohout či čáp. 

Asi nejvýraznější postavou celého průvodu je sám Masopust nebo-li bakchant, který je znázorňován v červené čapce, s korbelem v ruce. Jeho osud však bývá v závěru průvodu zpečetěn. Bývá totiž symbolicky utopen v řece, potoku nebo aspoň kašně.

Dalšími postavami v průvodu bývá bába s nůši, kterou je obvykle muž, dále pal laufři, vojáci, kteří ohlašují příchod průvodu, objevuje se také žid v dlouhém kabátě, s vousem a v cylindru, který představuje vtíravého obchodníka. 

Tvoření masky na masopust

Chcete-li se zúčastnit masopustního průvodu, je vhodné se na to dobře připravit. Ať už si vyberete jednu z podstatných rolí, nebo svou tvář zahálíte do škrabošky podle vlastního přesvědčení, přinášíme vám několik tipů, jak si vytvořit vlastní masku a zapojit do toho i vaše děti.

Liška

Budete potřebovat:

• papíry – oranžový, bílý, černý, růžový
• karton
• elastickou gumu
• nůžky
• děrovačku
• lepidlo nebo tavící pistoli

Postup:

Sova

Budete potřebovat:

• papír – hnědý, šedý, černý
• lepidlo
• nůžky
• děrovačka
• elastická guma

Postup:

Recepty na tradiční masopustní pokrmy

Aby byl tento článek o masopustu kompletní, je třeba do něj zahrnout také některé recepty masopustních jídel. Vybrali jsme ty nejlepší a nejčastější pokrmy, které se na masopust připravují, tak je určitě vyzkoušejte!

Smažené koblížky

Ingredience

• 500 g polohrubé mouky
• 3 balení vanilkového cukru
• špetka soli
• kůra z 1ks citronu
• 4-5 ks žloutku
• 250 ml mléka
• 50 g másla
• 2-3 lžíce rumu
• 42 g droždí (1 sáček sušeného)
• zavařenina na plnění
• olej na smažení
• moučkový cukr na posyp

Postup

• V míse smíchejte prosátou mouku se solí, cukrem, citronovou kůrou. Uprostřed vytvořte důlek, do kterého vlijete žloutky, vlažné mléko, rozpuštěné máslo a rum. Nakonec rozdrobíte droždí.
• Řádně promíchejte a propracujte na hladké a vláčné těsto. Lehce poprašte moukou a nechte zakryté kynout na teplém místě, dokud nezdvojnásobí svůj objem.
• Vykynuté těsto rozválejte na pomoučněném vále do obdélníku o výšce 1,5 cm. Na půlku obdélníku dejte kopečky marmelády, poté ji přiklopte druhou polovinou těsta a pomocí vykrajovátka vykrajujte jednotlivé koblihy.
• Do menšího kastrůlku nalijte olej, rozpalte a v něm pak vykrojené koblihy smažte z obou stran dozlatova. Osmažené koblihy nechte okapat na papírových ubrouscích, aby zmizel přebytečný tuk. Ještě vlažné koblihy posypejte moučkovým cukrem a podávejte.

Domácí huspenina

Ingredience

• 8 kusů vepřových nožiček
• 10 kuliček pepře
• 10 kuliček nového koření
• 1 lžička tymiánu
• 4 ks bobkového listu
• 1 mrkev
• bulva celeru
• 1 kus petržele
• cibule
• 100 ml octa
• sůl

Postup

• Nejprve očistěte vepřové nožičky, zbavte je štětin a opláchněte ve studené vodě. Poté je vložte do hrnce, zalijte vodou a přidejte pepř, nové koření, tymián a bobkový list. Promíchejte a přiveďte k varu.
• Vaře po dobu 2 hodin, dokud maso nezměkne tak, aby šlo snadno od kosti pomocí prstů.
• Uvařené nožičky nechte vychladnout a pečlivě vykostěte. Poté maso i s kůží nakrájejte na větší kousky.
• Vývar slijte přes síto do hrnce, abyste odstranili veškeré koření. Ve vývaru povařte pokrájenou kořenovou zeleninu kromě cibule po dobu asi 30 minut.
• Při posledních 5 minutách přidejte cibuli nakrájenou najemno a přilijte ocet. Pak vmíchejte i maso.
• Vše nalijte do pekáče nebo malé formy ve tvaru obdélníku a nechte ztuhnout v chladu.

Masopustní bůček

Ingredience

• 1,5 kg vepřového bůčku
• 2 kusy červené rozkrájené cibule
• 2 kusy nakrájené mrkve na poloviny
• 1/4 celeru nakrájeného na kusy
• 1 palice česneku
• 2 snítky tymiánu
• sůl a mletý pepř

Postup

• Nejprve předehřejte troubu na 220°C.
• Na kůži masa a do sádla nařežte mřížku. Do ní pak vetřete sůl a pepř.
• Maso vložte do pekáče, podlijte cca 100ml vody a vložte péct do trouby na 15 minut. Poté snižte teplotu na 140°C a pečte pomalu dalších 90 minut.
• Do pekáče přidejte cibuli, nakrájenou zeleninu a tymián. Pečte dalších 60 minut.
• Po upečení maso vyndejte na prkénko a z pekáče naběračkou odeberte tuk. Poté k zelenině přilijte 0,5 hrnku vody, přiveďte k varu a tím odvaříte všechny připečené části. Vařte asi ještě 15 minut a sceďte přes cedník.
• Vznikne vám omáčka, kterou podávejte s nakrájeným masem a jakoukoliv přílohou.

Masopustní akce, které musíte navštívit

V naší zemi se tradice masopustu vrací na své výsluní, není proto divu, že se během tohoto období konají akce, které jsou skvělým tipem, jak si vyrazit za novým dobrodružstvím.

Masopustní průvody s maskami na Hlinecku

Ačkoliv se tomu nechce na první pohled věřit, na Hlinecku má masopustní průvod, včetně masek nejen stálou expozici, ale patří také na Seznam světového dědictví spravovaného UNESCEM.

Expozice v domku č. 362, zvaná Betlém Hlinsko, vás nechá nahlédnout na tradiční kostýmy, které se zde k masopustnímu průvodu užívaly. Chcete-li se nadechnout pravé masopustní atmosféry, doporučíme vám přijet sem na průvod, který vám svou okázalostí doslova vyrazí dech.

Milevské maškary

Masopustní jarmark, vepřové hody, ale především průvod o 596 účastnících, i tak se dá popsat událost Milevské maškary, které oslavil již svůj 161. ročník. Pokud si chcete užít skutečnou, až hmatatelnou atmosféru masopustního průvodu, musíte zavítat právě sem!

Od masopustu po Velikonoce na Novohradsku

Speciální program, který probíhá od Masopustu až po Velikonoce přináší také Nové Hrady, kde si prohlédnete speciální jarní výzdobu a připomenete tradiční zvyky našich předků. 

Nyní jste se o masopustu dozvěděli naprosto všechno. Víte, jaký význam má, proč se slaví, a co jej provází. Dokonce jste se společně s námi podívali na největší české průvody, připravili si vlastní masky a ukuchtili něco dobrého.

Jak to budete mít vy, skutečně teď na dlouhých 40 dnů “pustíte maso” a vrhnete se do střídmějšího způsobu života, nebo se spíš jen inspirujete a nic si neodpustíte?

Ať už je to jakkoliv, oslavte svůj masopust, jak nejlépe dovede a užijte si každou jeho chvilku!