Co a kdy je Boží hod velikonoční? Zvyky a tradice

Velikonoční neděle je pro křesťany dnem velkých oslav.

Dáváte si záležet na slavnostním nedělním obědě nebo se soustředíte až na Velikonoční pondělí?

Podobně jako všechny dny Svatého týdne je i neděle plná zvyků a pověr.

Víte, že byste v tento den neměli uklízet?

A komu by dívky měly dávat posvěcené mazance?

Objevte to společně s námi.

Co je Boží hod velikonoční?

Boží hod velikonoční nebo také Hod boží velikonoční či Velikonoční neděle je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua.

V tento den se slaví Vzkříšení neboli Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, není tak překvapením, že se nese v duchu velkých oslav a radosti. Věřící tento den nazývají též Slavnost Zmrtvýchvstání Páně.

Kdy se slaví Velikonoční neděle?

Boží hod velikonoční vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku a je to právě tento den, od kterého se pak odvíjejí data ostatních dní velikonočního týdne. O den později následuje Velikonoční pondělí.

Historie

Poté, co byl Ježíš Kristus ukřižován a položen do hrobu, přišel velký zvrat. Když přišla Marie z Magdaly (Máří Magdaléna) k jeho hrobu brzy ráno ze soboty na neděli, spatřila jen odvalený kámen ze vchodu do hrobky a bílá plátna, do nichž byl Ježíš zavinut.

Myslela si, že někdo tělo z hrobu odnesl a běžela to říci Ježíšovým učedníkům – Janu a Petrovi. Ti se šli přesvědčit na vlastní oči, načež si vzpomněli na to, co jim Ježíš před svou smrtí řekl.

Uvedl, že vstane z mrtvých, a tak se také dle náboženského výkladu stalo. Později se zjevil Marii, která si stále myslela, že tělo někdo vzal. Marie tak byla svědkem toho, že byl Ježíš vzkříšen. Později se ukázal také svým apoštolům.

Pro křesťany je Ježíšovo vzkříšení základem víry. Protože se vzkříšení odehrálo v neděli, první křesťané brzy přijali neděli jako den v týdnu, kdy se scházeli ke společným modlitbám a uctívání Boha. Trvalo však mnohem déle, než se Velikonoční neděle stala každoročním dnem oslav Ježíšova vzkříšení.

Zvyky a tradice

V kostelích se narozdíl od Bílé soboty slaví mše svaté. Připomíná se vzkříšení, výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí. V kostelích hoří paškál neboli velikonoční svíce, která byla zapálena o noční vigílii.

Bylo zvykem, že lidé chodili na mše v novém, svátečním oblečení, aby tak přivítali onen nový život, který symbolizuje Kristovo vzkříšení.

V minulosti nosili lidé do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy, které už se po skončení půstu mohou jíst. V některých regionech se světila i velikonoční vajíčka.

Dalším zvykem bylo se v tento den bavit, pořádaly se různé taneční zábavy, zpívalo se a hodovalo. Obvyklé bylo také své blízké obdarovat něčím novým, lidé se hodně navštěvovali. V neposlední řadě si lidé na oslavu Kristova vzkříšení oblékali nové a sváteční oblečení.

V některých krajích se jezdily velikonoční jízdy na koních, aby se požehnala pole. Dodnes se jízdy dochovávají na severu Čech v Mikulášovicích i v přilehlých německých městečkách.  

Pověry na Boží hod velikonoční

Pokud patříte k těm, kteří pověrám věří, pak vás určitě potěší, že hospodyňky neměly v tento den uklízet – zametat, prát, mýt nádobí, vyklízet chlévy a tak dále.

Mazance svým tvarem připomínají chléb jakožto dar boží, a tak je zvykem “lámání chleba”, jež představuje Kristovo tělo.

V souvislosti s posvěcenými mazanci se říkalo, že „dáte-li kus mazance, dostanete mládence“. Děvčata proto věnovala kus mazance chlapcům, kteří se jim líbili. Každý bochánek by na sobě měl mít správně křížek.

Také se říká, že kdo na Boží hod sní kus velikonočního beránka, vždy najde cestu domů, pokud se někdy ztratí v lesích.

Tradiční pokrmy

Co se na Boží hod jedlo? K sladkým pochoutkám patřily především posvěcené mazance a beránci. Jako hlavní chod se podávalo nejčastěji pečené jehněčí maso, variantou mohlo být maso telecí nebo kůzlečí. Oblíbená byla i dušená šunka nebo klobásky.

Tradovalo se, že na slavnostním velikonočním stole by nikdy neměl chybět beránek. Pokud ne v podobě skopového masa, tak alespoň jako sladký moučník.

Boží hod velikonoční ve světě

Mnoho z nás má neděli spojenu též s každoročním požehnáním Urbi et orbi, které papež uděluje z lodžie baziliky svatého Petra ve Vatikánu. Jaké další zajímavé tradice se v některých zemích o Boží hod konají?

Velká Británie

Velikonoční neděle je ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska pro všechny děti ve znamení Easter Egg Hunt neboli lovu velikonočních vajíček v parcích a zahradách. Podobná tradice se dodržuje ve většině anglosaských zemí.

Portugalsko

Portugalci dodržují dvě tradice, které zajímavým způsobem spojují Květnou neděli a Boží hod velikonoční. Zatímco o Květnou neděli dávají dárky nebo kytičky kmotřenci svým kmotrům, o týden později kmotři své kmotřence obdarovávají čokoládovými vajíčky nebo mandlemi.

Estonsko

V Pobaltí je neděle spojena s velikonočním houpáním na velkých dřevěných houpačkách, které v předešlých dnech mladí muži na vesnicích staví. Dívky je za to obdarují velikonočními vajíčky a pak se společně houpají.

Otevírací doba na Velikonoční neděli

Nesmíme zapomínat ani na praktické záležitosti Velikonoc. Jednou z nich je i otevírací doba obchodů. Vzhledem k tomu, že Boží hod velikonoční není státním svátkem, v případě potřeby můžete do obchodů bez problémů vyrazit. To ale neplatí o den později na Velikonoční pondělí.