Co a kdy je na Velikonoce Zelený čtvrtek? Zvyky a tradice

Zelený čtvrtek předznamenává příchod samotných Velikonoc.

Jaké zvyky se v tento den dodržují a proč utichají zvony?

Co byste měli jíst a jaký novodobý zvyk se se čtvrtkem před Velikonocemi pojí?

Den připomínající Ježíšovu poslední večeři je plný křesťanských i světských tradic.

Pojďme si je společně přiblížit.

Co je Zelený čtvrtek?

V křesťanském kalendáři je Zelený čtvrtek posledním čtvrtkem před Velikonocemi a zároveň součástí Svatého týdne a Velikonočního tridua.

Co je Velikonoční triduum? Jedná se o tři nejdůležitější dny Velikonoc, kdy byl Ježíš umučen, pohřben a poté vzkříšen.

A proč se říká Zelený čtvrtek? Podle všeho nemá zelená barva nic připomínat, jedná se spíše o zkomolení původního německého názvu “Greindonnerstag”, což znamenalo “lkavý, plačtivý čtvrtek”.

Z Greindonnerstag se stal Gründonnerstag, přičemž grün znamená německy zelený, a tak pravděpodobně vznikl Zelený čtvrtek.

Existují ale též názory, že označení vzniklo podle zelené barvy roucha, které si oblékal kněz v kostele, nebo podle zeleného jídla, které se v tento den tradičně konzumuje.

Kdy se slaví Zelený čtvrtek?

Tento den má stejně jako ostatní dny velikonočního týdne pohyblivé datum, jde o čtvrtek mezi Škaredou středou a Velkým pátkem. Na kdy vychází Zelený čtvrtek v příštích letech?

Historie

Podle historických pramenů byl pátý den Svatého týdne velice významným dnem. Po Ježíšově příchodu do Jeruzaléma a Jidášově zradě o Škaredé středě se v tento den staly hned dvě důležité události.

Tou první byla Ježíšova poslední večeře. Jednalo se o takzvanou eucharistii, což je poděkování Bohu. Kristus chtěl při této příležitosti shrnout svůj dosavadní život a vyzval své učedníky, aby pokračovali v jeho stopách a pořádali mše.

Při večeři Ježíš posvětil víno a chléb a řekl, že chléb je jeho tělo a víno jeho krev. Pohár vína společně s chlebem pak podal svým učedníkům. Těm také při poslední večeři umyl nohy, což byl mimořádný projev pokory. Poté jim přikázal, aby totéž udělali jeden druhému.

Tuto událost dodnes připomíná slavný obraz Leonarda da Vinciho Poslední večeře, který je opředen mnoha legendami.

Druhou událostí bylo Ježíšovo zajetí, před nímž se ještě stihl pomodlit v Getsemanské zahradě. Jidáš Iškariotský přivedl k Ježíšovi dav, aby ho zatkl.

Zvyky a tradice

V tento den probíhají obřady jak v katedrálách, tak ve farních kostelích. Při dopoledních obřadech se v katedrálách setkávají biskupové a obnovují své sliby. Poté se světí oleje (křestní, biřmovací, při nemoci a posledním pomazání).

Kolem roku 1200 přijala církev do své soustavy také svěcení vajec. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání.

Tak, jako Ježíš umyl nohy svým učedníkům, tak se lidé v minulosti omývali ranní rosou, věřili, že je to ochrání před nemocemi. Ke snídani se podávají Jidáše napečené o Škaredé středě.

V tento den se radí pracovat na zahradě nebo na poli, rostlinám, které v tento den zasadíte, udájně neublíží žádní škůdci a budou krásně zelené.

Hospodyňky, které v tento den dokončovaly velikonoční úklid, tloukly paličkou o hmoždíř, aby vyhnaly myši a hmyz.

Velikonoční řehtání

V tento den také doznívají kostelní zvony, které pak symbolicky odlétají do Říma. Znovu se zase ozvou až o Bílé sobotě, v mezidobí jsou nahrazeny rozmanitými hrkacími a klepacími nástroji.

Zvyk byl dříve rozšířen po celé republice a řehtání či hrkání bylo především výsadou chlapců, kterým se říkalo trakaři nebo klapotáři.

Tím ale světské zvyky nekončí. Tradice se v minulosti lišily v různých regionech, někde například bylo zvykem, že se po vsi honil chlapec převlečený za Jidáše a ostatní děti na něj pokřikovaly a rámusily mu kolem hlavy řehtačkami.

Tradiční pokrmy

Jaké se podává v tento den hlavní jídlo? Hlavně zelené. Oblíbené jsou pokrmy, které obsahují zelené jarní byliny, například kopřivy, špenát, pažitku a podobně. Věřilo se, že bylinky zajistí člověku po celý rok zdraví. Z kopřiv se v tento den peče velikonoční nádivka.

Zelené polévky

Tradičně se v tento den vaří také rozmanité zelené polévky. K nejoblíbenějším patří hrášková, brokolicová či špenátová. Recepty na Zelený čtvrtek se ale točí také kolem zelí, kapusty či pórku.

Zelené pivo

Do dnešních dní se dochovalo hlavně pečení velikonoční nádivky, ale naopak přibyl jeden novodobější zvyk – zelené pivo. Mnoho hospod a restaurací po České republice zeleně zbarvené pivo v tento den nabízí.

Nevšední barvu zelenému pivu dává jednak speciálního světlý ječný slad a jednak bylinný výluh, který obsahuje kopřivy, mátu, meduňku nebo zelený ječmen.

Zelený čtvrtek ve světě

Zatímco některé zvyky a tradice, které se čtvrtkem před Velikonocemi souvisí, jsou společné mnoha křesťanským zemím, například návštěva sedmi kostelů, jiné jsou specifické pro určité země či regiony.

Velká Británie

V Británii je s tímto dnem spojeno „Maundy Money“, kdy panovník dává symbolickou almužnu starším občanům. Tato tradice sahá až do roku 600, malé stříbrné mince, které panovník rozdává mají stejnou podobu již od roku 1670.

Bulharsko

Velikonoční vajíčka se v Bulharsku tradičně barví na červeno, nebo alespoň první malované vejce, a to ve čtvrtek ráno. První červené vejce si pak lidé třou o čela a tváře, neboť věří, že jim to přinese zdraví a štěstí.

Švédsko

Švédské děti se převlékají za čarodějnice neboli påskkärringar, chodí od domu k domu a výměnou za sladkosti, velikonoční vajíčka nebo mince lidem přejí šťastné Velikonoce.

Mexiko

Katolická tradice je v této středoamerické zemi velmi silná, v mexických kostelech se tak v tento den často konají rekonstrukce poslední večeře Ježíše Krista, které jsou hojně navštěvované věřícími i turisty.

Otevírací doba na Zelený čtvrtek

Čtvrtek před Velikonocemi je běžný pracovní den, během nějž můžete nakoupit vše potřebné. Bát se nemusíte ani o den později, i když je Velký pátek státní svátek, obchody zůstávají otevřené.