Kompletní info o Velikonocích 2025 – historie, data & termíny

S každým příchodem jara přicházejí i tradiční svátky oslavující nový život a všechno s ním spojené. Velikonoce.

Pro věřící se jedná o nejdůležitější svátky v roce, pro ostatní o milou tradici, která se předává z generace na generaci.

Mnoho lidí dodržuje jednotlivé zvyky, aniž by věděli, proč vlastně. Kde se vzala pomlázka  a proč se pečou mazance?

S jakými koledami se chodí hodovat a co znamenají jednotlivé dny ve Svatém týdnu?

A kam o Velikonocích 2023 vyrazit, abyste si je užili podle svého gusta?

To vše a ještě mnohem více se o Velikonocích dozvíte v tomto článku.

Proč slavíme Velikonoce?

Na tuto genezi Velikonoc poukazuje právě i název, odvozený od veliké noci. Tak byla pojmenovaná noc, po níž vstal Ježíš z mrtvých, noc největšího tajemství v duchovních dějinách. Tyto svátky slavili také Židé. Židovský svátek zvaný pesach křesťanským Velikonocům předcházel.

Židé oslavovali osvobození Izraelitů od nadvlády Egypta Mojžíšem, který je suchou nohou převedl přes Rudé moře. Zhruba od 5. století našeho letopočtu však bylo zakázáno pesach s Velikonocemi spojovat a svátky se nesměly navzájem křížit.

Kdy jsou Velikonoce 2023?

Velikonoce patří mezi tzv. pohyblivé svátky. Nemají tedy přesně stanovené datum, ale vypočítávají se podle prvního úplňku, který přichází po jarní rovnodennosti. Metodika výpočtu je tedy závislá na jednotlivých fázích měsíce, a tak se datum každý rok mění (zároveň se liší výpočty u jednotlivých druhů církví).

I když jsme zvyklí považovat za Velikonoce především několik dní před Velikonočním pondělím, tedy Svatý týden, dle křesťanského kalendáře je toto období mnohem delší. Celý cyklus totiž trvá až 50 dní.

Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele řád a reformami napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu Velikonoc.

Jejich příprava začíná na Popeleční středu, tj. 40 dní předem, což by mělo být období pokání a půstu. O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt.

Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie: podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu (nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční).

Jaký je konkrétní smysl jednotlivých dnů ve Svatém týdnu, který letos začíná v nedělí 27. března a končí ve středu 6. dubna?

(Boží hod Velikonoční v roce 2023 připadá na neděli 17. dubna, Velikonoční pondělí je 18. dubna).

Kdy budou Velikonoce 2023 a dále?

Pokud byste chtěli vědět, v jakých termínech budou vycházet Velikonoce v dalších letech, podívejte se na následující tabulku. Obsahuje data až do roku 2025.

Zvyky a tradice

Velikonoční zvyky jsou směsicí světských i křesťanských tradic. Některé postupem času vymizely nebo změnily svou tvář, jiné se dochovaly dodneška.

Některé z těchto zvyků se liší v jednotlivých českých regionech, ale jisté je, že vypráskání pomlázkou je naší (a slovenskou) raritou a nikde jinde na světě tuto tradici nenajdete.

Typické jsou také hodovací koledy a velikonoční básničky, které se učí děti i dospělí.

Některé zvyky už jsme zmínili výše – v rámci jednotlivých dnů Svatého týdne. Ale které zvyky jsou ty nejznámější a přetrvaly až do dnešních dnů?

Hodování a pomlázka:

Pomlázka je vůbec nejznámějším zvykem, který se dodržuje na Velikonoční pondělí. Chlapci a muži chodí po vsi pomlázkami upletenými z vrbového proutí a šlehají jimi dívky za zvuku velikonočních koled. Dívky jim za to dávají malovaná vejce, v dnešní době také něco na zub.

Účelem šlehání je to, aby dívky zůstaly po celý rok zdravé a aby “neuschly”. Slovo pomlázka je od slova “omladit”, a tak mají vrbové proutky i tuto funkci.

Společně s pomlázkou se říká koleda, jejímž prostřednictvím se žádá o vejce. V některých regionech platí, že pokud chlapci přijdou po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít vodou.

Pokud jste již zapomněli jak pomlázku uplést, tak si přečte náš návod.

Malování vajec:

Velikonoční vajíčka se malují nejen pro koledníky, ale také na ozdobu. Pro koledníky bývají klasicky vařená, na ozdobu se používají vyfoukané kraslice.

Vejce je už z dávných dob známé jako symbol nového života a plodnosti a dříve mu byla přisuzována magická moc. Zvykem je vejce pomalovat různými ornamenty  – hlavně květinovými. Vejce se také barví, dříve se jednalo o barviva přírodní, dnes jsou k dispozici i chemické varianty.

Vždy však platilo, že červená vejce si dívky schovávají pro chlapce, k nimž chovají vřelé city.

Symbolika

Spousta věcí, které vám o Velikonocích projdou rukama, má svou symboliku. Jídlo i výzdoba nejsou jen něčím povrchním, ale mají skryté významy. Jaké symboly Velikonoc se objevují nejčastěji?

Vejce

Jak už bylo řečeno, vejce jsou symbolem nového života, zrození, úrody, plodnosti i návratu jara. Je také přirovnáváno k hrobu skrývajícímu život (zárodek), což je spojováno s mrtvýchvstáním Ježíše Krista.  

Beránek

Velikonoce bez všudypřítomných beránků je těžké si představit. Beránci se vyskytují jako dekorace, ale i v podobě pečeného moučníku. Beránek je označován hlavně za křesťanský symbol, ale byl znám už v době předkřesťanské.

V židovské tradici byl vnímán za člena božího stáda, v křesťanské tradici je pozemským ztělesněním Beránka Božího – Ježíše Krista.

Zajíček

Zajíček, respektive legendy o jeho velikonočním úkolu k nám připutovaly z Německa. Podle všeho totiž právě on přináší velikonoční vejce, a tak je s nimi často zobrazován, například jak je nese v nůši na zádech.  

Tato pověra pravděpodobně vznikla kvůli tomu, že se v období jara mladí zajíčci a divocí králíčci ještě tolik nebojí lidí, a tak se přibližují k jejich obydlím.

Pokud patříte mezi ty, kteří rádi posílají velikonoční přání, s těmito symboly se určitě setkáte Jsou totiž oblíbenými motivy velikonočních přání a pohlednic. Milá i vtipná obrázková přání s textem i bez najdete v jednom z našich článků.

Oblíbená jsou také textová a SMS přání.

Velikonoce v Evropě

Jak se slaví svátky jara v dalších evropských zemích? Velikonoce se v křesťanských zemích slaví běžně, ale mívají odlišnou podobu. Jaké zvyky se dodržují například v Německu, Velké Británii nebo Skandinávii?

Německo

V Německu je zvykem, že zde na Boží hod Velikonoční chodí velikonoční zajíček, který schovává velikonoční vajíčka po zahradě nebo v lese (mohou být malovaná, ale schovávají se hlavně čokoládová). Tato tradice je určena hlavně pro děti.

Zajíček je zároveň nejvýznamnějším velikonočním symbolem. Velkou roli mají i samotná velikonoční vejce. S těmi se hází přes střechu domu, aby byl ochráněn před bleskem. Někdo musí na druhé straně vejce chytit, jinak dům ochráněn nebude.

Velká Británie

Čokoládová vajíčka se hledají na zahradách i ve Velké Británii. Angličané na ně pořádají doslova “hony” a z hledání se často stává hromadně organizovaná záležitost.

V průběhu Svatého týdne se také pořádají palačinkové závody, kdy lidé běhají s palačinkami v pánvičkách a musí je mezi tím obracet, aniž by jim spadla.

Skandinávie

I v severských zemích mají velikonoční svátky velkou tradici, spíše než jako křesťanské svátky jsou vnímány jako svátky jara poté, co odejde dlouhá zima. Například ve Švédsku se děti převlékají za čarodějnice a takto chodí koledovat sladkosti. Dospělí se scházejí a svátky oslavují spoustou dobrého jídla. Výzdoba má podobu malovaných kraslic a březových větví.

Ve Finsku také chodí malé čarodějnice a zároveň se zapalují velké ohně, které je mají vyhnat spolu se zlými duchy. V ulicích lze také vidět březové větve, vajíčka se pak dávají do čerstvě vyseté trávy.

V Norsku děti hledají čokoládová vejce podobně jako v Německu či Anglii, lidé pak chodí na vrcholky hor sledovat, jaké bude daný rok počasí (po východu slunce).

Amerika

Velikonoce v Americe však nejsou oficiálním státním svátkem, na který jste zvyklí z jiných zemí. Pouze v některých státech je Velký pátek skutečným svátkem. A to právě v Connecticutu, Delaware, na Havaji, v Indianě, Kentucky (půl dne), Louisianě, New Jersey, Severní Karolíně, Severní Dakotě, Tennessee a v Texasu.

Stejně jako v mnoha jiných zemích, velikonoční zajíček skrývá pro děti v USA barevná vajíčka a cukroví. Třeba po zahradě nebo v různých částích domu. Děti se tak zabaví na celé dopoledne a mohou se ostatním pochlubit, jaká vajíčka a sladkosti ulovili.

Věřící Američané, chodí na velikonoční neděli do kostela. V mnoha komunitách s tradicemi se konají speciální velikonoční bohoslužby, kde například děti recitují velikonoční básně.

Velikonoční večeře v USA se skládá většinou z těchto jídel: Velikonoční šunka, beránek, hot cross buchs, vařená vajíčka, brambory a zelenina, dort Simnel, velikonoční sušenky.

Rusko

Velikonoce v Rusku se nazývají Paskha (Пасха). Velikonoce se zde rok od roku posouvají, protože připadají na první neděli po prvním církevním úplňku. Paška se obvykle slaví později než katolické Velikonoce, protože ruská pravoslavná církev se řídí starým juliánským kalendářem. Paške předchází 40 dní Velkého půstu, nejdůležitější události v pravoslavném církevním roce.

Rusové mají vyřídit všechny své předvelikonoční povinnosti poslední týden před svátkem, známým také jako Svatý týden. Domy by měly být důkladně vyčištěny před „Čistým čtvrtkem“, kdy Rusové barví a zdobí vajíčka. V sobotu všichni vaří tradiční velikonoční jídlo a kdo se postí, nesmí ho při vaření ochutnat. Běžné je také požehnání jídla v kostele během noční bohoslužby.

Symbolem, tak jako u nás, jsou velikonoční vajíčka. V Rusku se věří, že mají magickou moc, chrání úrodu před poškozením počasím, udržují dobytek zdravý a odhánějí zlé duchy. Velikonoční vajíčko ukryté v základech domu přinese majitelům štěstí a prosperitu. 

Tradičním velikonočním pokrmem v Rusku je speciální druh kvasnicového chleba a paška – dort ve tvaru pyramidy vyrobený z tvarohu a rozinek.

Francie

Ve Francii nedoručuje velikonoční dárky u nás tradiční zajíček, ale  Les Cloches de Pâques, doslova létající kostelní zvony. Počínaje čtvrtkem před Velikonocemi ztichnou kostelní zvony až do Velikonoční neděle, aby truchlily nad Ježíšovou smrtí. 

Jako většina svátků ve Francii se i velikonoční svátky soustředí kolem jídla s několika chody. Hlavním chodem Velikonoc je obvykle jehněčí maso, které je symbolizuje znovuzrození a jaro. Mnoho rodin podává velikonoční briošku zvanou la gâche de Pâques, což je pečivo ve tvaru prstenu, které má uprostřed barevné velikonoční vajíčko. 

Ve Francii jsou o Velikonocích tradiční lovy velikonočních vajíček, nebo chasse aux oeufs, které se konají v parcích kolem Paříže, jako je zahrada Champs-Élysées nebo pod Eiffelovou věží. Kousek za Paříží pořádá mnoho zámků ve svých parcích vlastní lovy velikonočních vajíček.

Čokoláda je také oblíbenou francouzskou velikonoční tradicí. Zdobená čokoládová vajíčka, čokoládoví zajíčci a čokoládové zvonečky jsou běžné dárky, které o Velikonocích dávají dětem (i dospělým). Ve Francii se během velikonočního hodování hodně jí jehněčí maso s přílohou bílých fazolí – L’Agneau Pascal.

Kam na Velikonoce?

Přemýšlíte kam vyrazit na Velikonoce s celou rodinou?

A chcete si užít velikonoční atmosféru nebo si naopak užít odpočinek bez tradic? Pak pro vás máme několik tipů.

Velikonoce u moře  

Jelikož připadají velikonoce na duben, budete muset zamířit do teplejších krajin, pokud si představujete dovolenou s koupáním. Duben ale může být hezký také na projížďky na kole podél přímořských letovisek.

Oblíbenými destinacemi pro toto období jsou například Kanárské ostrovy, Egypt nebo Spojené arabské emiráty. Jednotlivé cestovní agentury vytvářejí speciální velikonoční pobyty, a tak stačí zadat do vyhledávače “Velikonoce u moře” a vyjede vám mnoho nabídek.

Velikonoce na horách

Celkem 4denní volno lze využít jako ideální prodloužený víkend pro pobyt na horách. V Čechách už si koncem dubna asi nikde nezalyžujete, ale například rakouská nebo italská lyžařská střediska budou ideální.

Velikonoční atmosféru si můžete užít také v Tatrách, kde narazíte i na tradiční velikonoční zvyky tak, jak je známe u nás.

Hrady a zámky

Velikonoční víkend je ideální také pro jednodenní výlety s rodinou. Pěkný velikonoční program má pro letošek připraveno mnoho českých zámků.

Velikonoce doma

Pokud nemáte žádné plány, nebo to situace nedovoluje, můžete si velikonoční svátky užít i v pohodlí domova. Jako každoročně můžete barvit velikonoční vajíčka, plést pomlázku, poschovávat dětem sladkosti a vajíčka po domě či po zahradě, upéct si něco dobrého nebo uvařit tradiční velikonoční jídlo. Mimo zdobení vajec, můžete v duchu Velikonoc ozdobit i svůj dům.

Velikonoční trhy a jarmarky 2023

---

Nejznámější velikonoční jídla

Mezi nejvyužívanější velikonoční recepty patří mazancem, beránci i Jidáše. Oblíbená je také velikonoční nádivka nebo jehněčí maso. Proč, kdy a jak se tyto dobroty připravují?

Velikonoční nádivka

Velikonoční nádivka patří mezi oblíbená velikonoční slaná jídla. I když ji lze využít jako nádivku do masa, obvykle se jí samotná. Nádivka se peče na zelený čtvrtek s tím, že hlavní ingrediencí by měly být mladé kopřivy. Ty však lze nahradit i pažitkou nebo medvědím česnekem.

Do nádivky také patří vejce, maso, cibule či česnek, ale v každé rodině existuje lety osvědčený recept na velikonoční nádivku.

Mazanec

Mazance se tradičně pekly o Bílé sobotě. V neděli pak byly přinášeny do kostela, kde měly být posvěceny.  Základem pro pečení mazanců jsou kvalitní suroviny, z nichž se vytváří sladké kynuté těsto. Mazance s epak zdobí oříšky či mandlemi a sypou cukrem. Do těsta se dávají rozinky.

Jidáše

Velikonoční Jidáše se pečou na Zelený čtvrtek v upomínku Jidáše, který se oběsil poté, co zradil Ježíše Krista. Jejich jedení by mělo člověku přinést zdraví. Jidáše jsou tvořeny z medového těsta a svým tvarem připomínají smyčku provazu, na níž se Jidáš oběsil.

Velikonoční beránek

Jak už bylo v tomto článku řečeno, velikonoční beránek má připomínat Beránka Božího – Ježíše Krista. Beránci se pečou stejně jako mazance na Bílou sobotu.

Recepty na velikonočního beránka jsou různé, většinou se jedná o piškotové těsto nebo těsto na biskupský chlebíček. Obvykle se sype cukrem nebo zdobí čokoládou a oříšky, na ozdobu se dává mašlička.

Velikonoční tvoření

Velikonoce jsou skvělým časem k tvoření nejen v kuchyni. Nabízejí možnost, jak se vyřádit na oblíbených jarních dekoracích. Co můžete o těchto svátcích udělat, abyste stylově přivítali jaro a koledníky?

Malování vajec

Malování velikonočních vajec je klasikou, která se dodržuje hlavně na vesnicích, kde chodí koledníci. Můžete však malovat i kraslice, které poslouží jako pěkná dekorace do oken, květináčů, či na velikonoční stůl. Jaké typy barvení lze využít?

Chemické barvy

Nejvyužívanější možností jsou speciální barvy na vajíčka, s nimiž je obarvíte díky horké vodě a octu. Barev bývá obvykle pět v jednom balení a stačí je vysypat do hrnce nebo sklenic s horkou vodou, rozmíchat a přidat trochu octa. Vajíčka pak v takové lázni chvíli poleží a jakmile uschnou, lze je doplnit například velikonočními nálepkami. Barvy lze mezi sebou míchat.

Přírodní barvy

V posledních letech se vrací tradiční způsob barvení vajec – přírodní cestou. Víte, v čem je lze nabarvit? Oblíbené jsou cibulové slupky, červená řepa, kopřivy nebo borůvky. I zde se daná ingredience rozvaří v horké vodě a vajíčka se pak vylouhují. Výsledné barvy sice nejsou tak syté, ale i tak vypadají moc hezky a příprava je opravdu zábavná.

Lak

Zábava je i s lakem na nehty. Ten se nalije do vody spolu s různými odstíny, rozmíchá a vajíčka se v něm pak různě otáčí, aby vznikl mramorovaný efekt.

Vosk

Vosk patří k tradičním technikám a asi i k těm nejkrásnějším. Pod zručnýma rukama některých malířek vznikají opravdu krásná díla. Dnes se nejčastěji používá vosk z rozpuštěných voskovek, které se pak rychle nanášejí na osušená vejce například pomocí špendlíku napíchnutého na tužce.

Velikonoční věnce

Tak jako se o Vánocích zdobí dveře vánočními věnci, mohou se zdobit i věnci velikonočními. Věnce se dělají z jarních větviček, oblíbené jsou také skořápky slepičích vajíček nebo vajíček koroptví.

Samozřejmě lze použít i vejce umělá, také se hodí pírka a různé dřevěné dekorace či mašle. Návod na výrobu velikonočního věnce najdete v našem článku.

Velikonoční osení

Velikonoční osení je krásnou dekorací, která vám vyroste doslova před očima. Osivo lze koupit v každém zahradnictví a vysít jej do kypré zeminy. Bude vám stačit malý květináč, který lze postavit za okno nebo na stůl. Jakmile osení vyroste, můžete do něj dát malované kraslice nebo čokoládové zajíčky a vytvoříte tak originální jarní dekoraci.

Velikonoční truhlíky

Aby vás koledníci lépe našli, je dobré jim dát najevo, že jste na ně připraveny. Barevné truhlíky s velikonoční výzdobou už z dálky naznačí, že Velikonoce slavíte. Mezi oblíbené jarní květiny do truhlíků patří petrklíče, macešky či hyacinty. Ke květům se pak mohou přidat zápichy s velikonoční tématikou nebo třeba keramické figurky.

Otevírací doba obchodů

Pro všechny obchody větší než 200 metrů čtverečních platí, že musí mít o státních svátcích zavřeno. Jak tedy bude otevírací doba hypermarketů o Velikonocích vypadat? I když je svátek i na Velký pátek, o své nákupy se bát nemusíte.

---

Velikonocemi každoročně ožívá mystérium znovuzrozeného života. Jsou největšími svátky křesťanů, spjatými s památkou smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

K Velikonocům se váží naděje věřících všech konfesí na duchovní obnovu života. Pro mnohého člověka zůstává smysl svátků jara s velikonočním tajemstvím skryt anebo stojí ve stínu Vánoc, které dnes znamenají dominantu roku. Snad je to tím, že se část lidské společnosti po mnoho generací odklání od hledání duchovních hodnot a směřují jinými cestami. Sekularizace více zasáhla Vánoce než Velikonoce, které slaví většinou věřící.

Věřící slaví Velikonoce jako svátky vykoupení, svátky naděje, znovuzrozené v dramatu Kristova kříže. Velikonoční slavností Zmrtvýchvstání Páně každoročně vrcholí liturgický rok křesťanů. Současně je to období, v němž se koncentroval duchovní základ lidové kultury. Pojetí Velikonoc se podle místa, prostřední a času různí. Jedno Velikonoční téma spojuje však všechny: „Vajíčko ti dávám, věrná ti ostávám“.

Dominantní kulturní vrstva Velikonoc je spjatá s křesťanstvím. Základem křesťanských Velikonoc, které představují výchozí a nejstarší bod i obřadní cyklus křesťanství, je biblická zvěst o ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista. Na tuto genezi Velikonoc poukazuje právě i název, odvozený od veliké noci. Tak byla pojmenovaná noc, po níž vstal Ježíš z mrtvých, noc největšího tajemství v duchovních dějinách.

Velikonocemi vrcholí a také nabývá smyslu biblický příběh o narození a životě Syna Božího, na rozdíl od Vánoc, které nejsou v Bibli časově určeny, velikonoční drama Ježíšovi oběti se podle evangelií odehrává na židovský svátek nekvašených chlebů (hod beránka, pesach – židovské Velikonoce).

Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele (cyklus zabírá 40 + 50 dní) řád a reformami napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu Velikonoc. Jejich příprava začíná na Popeleční středu, tj. 40dní předem, které pro křesťana znamenají šest neděl koncentrace, pokání, půstu.

O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt.

Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie: podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu (nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční).

Liší se pojetí katolíků: Bílá sobota zasvěcena matce Boží Panně Marii, Velikonoce vrcholí slavností Vzkříšení, významné místo mají obřady svěcení.

A pojetí evangelíků: ustanovení večeře Páně jako dominanta velikonočního odkazu. Velký pátek jako výlučný svátek s bohoslužbou.